Mísy na které usedala urozená pozadí či sprcha, jež omývala těla s modrou krví. Dějiny hygieny na hradech a zámcích přibližuje nová výstava v jindřihcohradecké zámecké galerii. Dostala název Urozená očista a zahrnuje kolem stovky exponátů převážně z jihočeských památek, doplněných o kousky z Jaroměřic a Telče.

Zatímco loni v galerii tikaly rozmanité hodiny, letos si lze očima osahat předměty denní očisty, které sloužily zámeckým pánům a dámám. Jde o různorodé nočníky, bidety, přenosné záchody, koupelnový teploměr, nástroj na provádění klystýru, porcelánové či kameninové mycí soupravy, vaničku na nohy, krásnou secesní záchodovou mísu a mnoho dalších exponátů.

Jedním z nejvzácnějších je cínové lavabo (umyvadlo) ze 17. století, které se na jaroměřickém zámku dochovalo v kompletním stavu. Kuriozitou je takzvaný bourdaloue, dámský nočník ve tvaru omáčníku, který dostal jméno po francouzském jezuitovi Louisi Bourdaloue ze 17. století.

Záchod v křesle

„Toho proslavila plamenná, ale dlouhatánská kázání. Aby jeho obdivovatelky nerušily odchodem na toaletu, začaly pod sukněmi nosit nočník, do kterého mohly vykonat potřebu přímo na místě, samozřejmě za pomoci služek,“ vysvětluje kastelán Václav Bis.

Co se původu věcí týče, většina pochází z Hluboké, Rožmberka, Dačic či Českého Krumlova. Z tamního, nově otevřeného Hradního muzea se do Hradce dočasně přestěhovalo například kožené křeslo, jehož zdvihatelný sedák ukrývá unikátní splachovací záchod, který patřil do majetku Schwarzenbergů.

Jedním z nejmladších, ovšem neméně zajímavých exponátů je sprchový kout z 30. let 20. století a porcelánové umyvadlo, zápůjčka ze zámku Dačice. Zachovala se tam celá koupelna, ale zatím ji nelze začlenit do prohlídkové trasy.

„To je senzační věc vyrobená na zakázku, musela být strašně drahá už v době svého vzniku. Je to funkcionalistická věc bez jakýchkoli dekorací, jenom trubky, a i funkčně dokonale vymyšlená: má několik sprchových trysek v různých výškách, takže stříkaly na celé tělo. Na jedné ze tří stojek je navíc tryska, která vám umyla i zadek,“ popisuje kastelán s tím, že kout představují na veřejnosti úplně poprvé a že z Dačic dovezli na výstavu také noční stolek s výsuvným WC.

Kopii gotického záchodu vyrobil podle originálu umístěného v anglickém Toweru Zdeněk Havel, jenž je i autorem kopie renesanční záchodové stolice. Návštěvnictvo spatří i předměty používané při kosmetice či péči o tělo, mj. záhadný krém jantarové barvy, který se dochoval na Hluboké ve flakonu z 19. století.

Historická lékárna

„Ukážeme část holičského vybavení nebo historickou lékárničku,“ doplnila českobudějovická památkářka Mája Havlová, jejíž podíl na Urozené očistě je zásadní – má velký přehled o tom, co vše se v depozitářích ukrývá.

Zprvu možná člověka překvapí, že právě věcí okolo hygieny, denně užívaných, se zachovalo tolik. Jak ale osvětluje kastelán, právě proto jich bylo potřeba hodně. Obecně platí, že exponáty se dochovaly na sídlech hojně obývaných a tam, kde je komunisté nestihli zničit. Příkladem je Hluboká, s obrovským souborem džbánů, umyvadel a nočníků. „V Hradci je naopak takových věcí naprosté minimum, protože přestal být trvale obýváným sídlem po velkém požáru na konci 18. století,“ říká Václav Bis.

On sám má rád drobnůstky jako porcelánová madla splachovadel, třeba nad záchodem z Hluboké (1914) visí hned pět táhel. Jedno má na sobě i název firmy, která ho vyrobila společně s mísou. „Nenápadná je dózička z míšeňského porcelánu, kde si až při bližším ohledání všimneme, že na víčku je malinký výjev praní a věšení prádla,“ dává příklad kastelán.

Úsměv na tváři pak dost možná vyloudí drobná porcelánová figurka. Takzvaný dukátníček je vysoký asi osm centimetrů a dával se pro štěstí v penězích.

Urozená očista zůstane na původně zeměpanském hradě, vybudovaném na skále nad Hamerským potokem a říčkou Nežárkou a zmiňovaném již kolem roku 1200, až do 31. srpna.