Křest tohoto povídkového sborníku z nakladatelství Balt-East, který nazvala Člověk příjmením Žena, připravila na úterý 9. října v prostorách klubu Kalliopé při knihkupectví Tyché.


Prezentace knihy spojená se čtením ukázek z povídek a autogramiádou začíná v 19 hodin a v plánovaném programu nebudou chybět ani hudební vstupy.

Paleta ženských příběhů

Inspirací pro většinu z více než dvou desítek povídek byly podle slov osmadvacetileté autorky, jinak učitelky na základní škole, skutečné události nebo alespoň jejich fragmenty, které použila jako výchozí motivaci.


V paletě předkládaných ženských příběhů, které vznikaly v průběhu deseti let, figurují hrdinky od útlého dětského věku až po ty, které stojí jednou nohou už za prahem běžné pozemské existence. Na hloubce ponoru pod povrch akčního děje lze i poměrně snadno vyčíst, které z nich se zrodily v počátcích snah o prozaickou tvorbu a ve kterých už je citelný zralejší přístup k námětu v psychologicky vyhraněnější formě.

Do třináctých komnat

V každém případě to jsou však povídky čtivé s nečekaným kouzlem směsice reality a malých úniků do našich třináctých komnat.


„Domnívám se, že žena je ve svých skrytých podstatách možná i poněkud složitější, niternější a svým způsobem i tajemnější, než se na první pohled vůbec zdá. Vztah okolí (bez ohledu na to, jedná-li se o muže či ženy) k ženě jako takové má v sobě vždycky jistou dávku osudovosti. Moje ženské hrdinky nemívají potřebu stát před nebo dokonce nad muži, jsou pouze nositelkami svých životních osudů a jen jakoby mimoděk zasahují také do životů ostatních lidí. Vztahy, ale i třeba boj s časem přinášejícím stárnutí a poté stáří, to všechno jsou střety. A ony z nich vycházejí s menšími či většími šrámy, které formují jejich současný život i vnitřní svět,“ říká ke své knize Stanislava Bumbová, kterou čeští čtenáři znají spíše jako úspěšnou básnířku a kterou si od nynějška mohou zařadit i pod hlavičku autorek prozaických děl.