Jejich vedoucí Jirka Kohout prozradil, že napodobují jeden severoamerický kmen a říkají si Pšito Oyate, což je v českém překladu docela příznačné označení Korálkoví lidé. „Když se řekne indián, každý si představí indiána s peřím a čelenkou, v oblečení pošitém korálky, což je vlastně nejtypičtější ozdoba. Pak je docela známé, že Čechy jsou přes korálky se Severní Amerikou hodně propojené. V minulosti se tam totiž z Čech korálky dovážely a není žádný div, že spousta indiánů zná náš Jablonec a třeba i naše sklárny,“ říká Jirka, ale indiánskou podobu svého jména odmítá prozradit. „S indiánskými jmény to není vůbec jednoduché. Když probíhalo osídlování, bílí lidé jim přiřazovali jména, oni sami mezi sebou mají zase jiná jména, a v minulosti se mužům-válečníkům mohlo měnit několikrát za život. Sám si jméno žádné nedávám,“ říká syn náčelníka, který je s indiánským stylem života spjatý –jak říká – odjakživa. Jeho rodiče se totiž kultuře severoamerických indiánů v tom pravém a původním stylu věnovali dávno předtím, než přišel na svět. Nyní se už desátým rokem společně s dalšími nadšenci snaží našincům představit a přiblížit nejen historii a současnost původních amerických obyvatel, ale také nelehkou dobu osidlování amerického západu.


Proto si také mohli sobotní výletníci v pomyslném americkém západě prohlédnout několik týpí vybavených věrnými replikami indiánského zařízení z roku 1860 včetně proutěných sedaček, zkusit si z přírodních materiálů vytvořit korálkový opasek či přívěsek, anebo prověřit svoji zručnost při rozdělávání tradičního ohně za pomoci křesadla. Malé parádnice si nechaly nalíčit obličeje válečnými barvami, zvědaví kluci zase soupeřili v hodu tomahavkem, indiánskými šipkami a střelbou z luku, ale všechny nakonec zaujaly ukázky nevšedních bojových, loveckých a zvířecích tanců vycházejících z dávných rituálů prérijních indiánů. K těm nepochybně patří i pečení chleba, typického indiánského pokrmu, zvaného frie breat, což je v překladu smažený chleba, jehož recepturu nám Jirka také prozradil. „Těsto na tento chléb, který se podává při různých tanečních slavnostech a rodinných setkáních, obsahuje mouku, vodu, sůl, kypřicí prášek. My jsme recept dostali na setkání s pravými indiány Čajany, které jsme potkali na jednom vystoupení v Německu a jeden den jsme tam s nimi ten chléb společně pekli,“ vzpomíná. Před samotnou obřadní přípravou indiánského pokrmu na Střeleckém ostrově ještě dodává, že tento jednoduchý recept se nijak zvlášť kmen od kmene neliší.