Ocenění Kniha roku 2009, které každoročně udělují Lidové noviny na základě výsledků ankety, jíž bylo osloveno více než 260 současných českých osobností, letos získalo dílo katolického spisovatele Josefa Kostohryze. Jeho poezii, ale i téměř zapomenuté povídky vydalo jihočeské nakladatelství Kalina se sídlem v Putimi u Písku za finanční podpory ministerstva kultury a předsedy Poslanecké sněmovny.

Jak uvádí sama majitelka Věra Matoušová, založila toto nakladatelství v listopadu 2008 právě proto, aby mohla vydat Kostohryzovy práce, které ji oslovily a nadchly už dávno předtím.

„Nejsilnějším motivem pro tento krok byla pochopitelně hloubka a výpovědní hodnota díla Josefa Kostohryze, čím více jsem se s jeho věcmi seznamovala, tím více jsem cítila onu duchovní spřízněnost. Druhým důvodem bylo mé přátelství s Kostohryzovou druhou ženou Marií, aby se dočkala vydání manželových prací alespoň dvacet let po revoluci,“ uvedla Věra Matoušová.

Když Josef Kostohryz začal ve třicátých letech s poezií, byly to básně abstraktní, komplikované, tematicky orientované na krásno. Po třinácti letech v komunistickém vězení ale zaznamenává jeho poetická tvorba radikální přerod, je víc srozumitelná, aniž by ztrácela cokoliv ze své hloubky a nesporného uměleckého rozměru, vyjadřuje se nejen v osobní rovině, ale i ke společenským poměrům, není to ovšem poezie politická.

„A navíc je tam cítit silný a nepřehlédnutelný motiv smíření i přes veškerou nespravedlnost, které se autorovi dostalo, a rovněž láska a úcta k člověku.

Při hledání materiálů v Památníku písemnictví jsem narazila i na Kostohryzovy povídky, které byly v roce 1948 připraveny k tisku, ale pak byla sazba rozmetána, takže se ke čtenáři nedostaly. Proto jsem i je zařadila k vydání,“ říká k oceněnému dílu Věra Matoušová. „To, že vydané spisy získaly ocenění Kniha roku, mě překvapilo, ale je jasné, že i velice potěšilo,“ doplnila.

Spisovatel Josef Kostohryz, nazývaný králem katolických spisovatelů, se narodil roku 1907 v Křenovicích u Písku, na jihu Čech také strávil své dětství. Gymnázium a následně pak právnickou a filozofickou fakultu Univerzity Karlovy absolvoval v Praze. Na státní dvouleté stipendium studoval v Itálii a později publikoval recenze o italských spisovatelích a z italštiny také překládal, obdobně jako z francouzštiny.

Učil jako středoškolský profesor českého a francouzského jazyka, mimo jiné také na Zátkově gymnáziu v Českých Budějovicích v letech 1937-38. Za války se zapojil do odboje, po válce pracoval na ministerstvu informací, ale toužil spíše po diplomatických službách. Po volbách v roce 1946 plánoval odchod do ciziny, což bohužel nerealizoval.

Po Únoru 1948 sepsal Memorandum české kultury o devastaci českého kulturního dědictví a porušování lidských práv, které chtěl dostat na Západ. Následný monstrproces jej odsoudil k trestu smrti, později změněnému na doživotí.

První roky samotka

První vězeňské roky strávil na samotce, prošel nejtěžšími věznicemi jako Cejl, Leopoldov, Valdice, Jáchymov a v roce 1963, kdy byl propuštěn, zažádala jeho žena o rozvod. Později se znovu oženil. Zemřel v roce 1987.

Kniha Kostohryzových veršů nazvaná jednoduše Básně stojí 400 korun, titul Povídky a jiné prózy pak 300 korun.

HANKA HOSNEDLOVÁ