„Studovala jsem operní zpěv na konzervatoři, takže si v mých herecko–pěveckých šansonech tak trochu pohrávám s hlasem,“ říká zpěvačka označená nejen díky výborně vyškolenému hlasu za šansonový objev roku 2006.


Melancholickou podobu svých songů, které sama hudebně skládá, textuje a doprovází hrou na klavír či akordeon, zpívaných krystalicky jasným, ale i jemně nakřáplým a smutným hlasem, připisuje niterní potřebě vypovídat se ze svých životních zážitků. „Písničky samotné se mnou souvisí, dřív to byla surová výpověď, ale dnes už jsem schopná skládat i veselejší a bujarejší písničky. Určitě jsou některé úzce spřízněné s mojí babičkou, která měla ruský původ a já s ní trávila v dětství hodně času. Takže z ruských nálad hodně vycházím, dokonce poslední písnička Rjabína na nedávno natočené desce Stín je ruská,“ upřesňuje Sylvie Krobová, kterou do uměleckých kruhů V. Havla, L. Fáry, Z. Svěráka Olgy Havlové a dalších zavedl její otec Andrej Krob.


Vedle jedinečných sólových koncertů působí Sylvie jako učitelka zpěvu na ZUŠ a účinkuje s manželem, profesním klaunem, Jiřím Bilbo Reidingerem v představeních spolku Bilbo compagnie. „Už proto, že jsme rozdílní, tak se vzájemně doplňujeme. On je živel a já tam dodám tu druhou polohu,“ přiznává s úsměvem zpěvačka. Dodává, že v jižních Čechách ráda koncertuje a právě přes manžela má k našemu kraji velmi úzký vztah. „Vracíme se dost často do Prachatic, a v Loučovicích, odkud můj muž pochází, jsme dokonce našli jakéhosi předka – spisovatele a herce Reidingera,“ uzavírá.