Loni si Klub historie letectví v Jindřichově Hradci nadělil zajímavý dárek: Ke svým 20. narozeninám jeho členové a příznivci vydali knihu právě o letecké historii, a to o jedné z jejích nejpohnutějších kapitol. A přitom tato kniha není jen dějepisnou příručkou pro toho, kdo by toužil po poznání míst, která se stala místy posledního odpočinku mnoha československých pilotů a všech, kteří svůj život položili v souvislosti s leteckými boji druhé světové války. Tedy i leteckých mechaniků a dalších osob, bez nichž by se pověst československých letců nebyla stala tak velkolepou.

Kniha nepředstavuje dokonce ani historii skloubenou s cestopisem či paměťmi. Úsměvný je fakt, že si například významných památek, jako je architektura či sochy, všímá pouze okrajově – autoři jich využívají spíše jako kulis pro své vyprávění o pátrání po náhrobcích a hrobech. Je svého druhu jedinečným nakladatelským podnikem, jemuž dala základ doslova 'parta chlapů' a v němž se spojuje několik motivací, z nichž nejvýše stojí hold statečným Čechům a Slovákům, kteří položili život za svobodu jako hodnotu samu o sobě. Takže, ač by se dle názvu mohlo zdát, že čtení o hrobech, mnohých smrtích a neštěstích bude čtenáře děsit, případně nudit, není tomu tak. Vždyť jsme svědky doslova 'plnění misí', stáváme se téměř účastníky podniknutých expedic a ocitáme se tu v Pyrenejích, tu v Maďarsku. Čím to je?

Skupina lidí z Klubu historie letectví nepsala knihu pro ni samu. Kniha je spíše kronikou soustavné a usilovné práce a pátrání, kde nález či objev náhrobku je vlastně teprve začátkem. O často zanedbané náhrobky, identifikovatelné mezi tolika jinými prostřednictvím erbovního zvířete – českého lva – se historici z Hradce také starají, nesejdou jim z mysli hned po objevení. To, co skupina vedená Vladislavem Burianem už dokázala, se v knize dozvídáme na prvních stránkách: dokumentární snímky pro televizi a rozhlas, rozvoj turismu a založení Leteckého muzea v Deštné. Ale především 14 expedic a více než 70 000 ujetých kilometrů.

Nejzajímavější na práci leteckých historiků je dle mého soudu propojení živých a mrtvých, propletenost osudů československých pilotů a jejich hrobů s osudy jejich hledačů a s osudy lidí, žijících v místech posledního odpočinku našich letců. Mnohá jména, o nichž se v knize hovoří, jsou – snad nebudu přehánět – všeobecně známá, o českých a slovenských pilotech v minulosti hojně psal i Vladislav Burian.

Přesto se v nových souvislostech a někdy také s novými informacemi zdají i tváře letců jako znovu objevené, což podporuje i shromážděná fotodokumentace. To je také případ leteckých snoubenců Juliette Liska (Jůlinky Liškové) a Václava Jíchy, jejichž nenaplněný vztah (Václav zemřel ironií osudu 1. 2. 1945 při havárii dopravního letounu Anson) se stal dokonce námětem pro samostatný dokumentární snímek-reportáž: Setkání v nebi. Paní Lišková, sama elitní pilotka, zemřela před třinácti měsíci, 23. 1. 2010, v 88 letech v Bruselu, kde se na sklonku života natrvalo usadila.

Ze všeho, co klub dělá, čiší spontánní chuť pracovat na něčem, co druzí opomněli nebo na co jim už nezbyl čas. A klubové úsilí vede k tomu, že se z regionální instituce stal celostátně významnou aktivitou, jež by měla být také také náležitě oceněna, alespoň zájmem čtenářů. Sám budu s napětím očekávat vydání slibovaného druhého dílu knihy, který doprovodí mimo jiné i (nejméně) dvě filmové přílohy. Mělo by k němu dojít už letos. Soudím, že by nebylo ke škodě věci, kdyby součástí filmové přílohy byl také příběh Jůlinky a Vaška.

Hodnocení Deníku: 90%

TOMÁŠ VEBER
Autor je kulturní kritik

Vondrka, Vladimír – Burian, Vladislav – Hazuka, Aleš: Za hroby se lvy. Po stopách osudů čs. válečných letců padlých v letech 1939 – 1945. Díl I. Z Jindřichova Hradce po kontinentální Evropě. Klub historie letectví v Jindřichově Hradci, Jindřichův Hradec 2010, 296 stran.