Placery, Tracery má název výstava, jejíž vernisáž se uskutečnila ve čtvrtekv českobudějovickém Domě umění. Ir Sean Shanahan (51) staví na nástěnné malbě. Jeho stěžejním tématem jsou otázky vztahující se k prostoru, kde se autor ocitá. Název výstavy je nepřeložitelná hříčka, vázající se mj. ktermínu tracery, užívanému již za gotiky pro ornamentální reliéfy či olověné lišty kolem barevných skel okenních vitráží. Expozice potrvá do 28. dubna.

Návštěvníky podle kurátora Michala Škody zavádí do prostorů v prostoru. Tak by se dala ve zkratce definovat instalace, kterou autor irský výtvarník Sean Shanahan připravil pro tuto svoji první prezentaci v Česku. „Shanahan, žijící několik let v Itálii, se dlouhodobě zabývá vztahem a významem barvy, prostoru a takzvaným nepředmětným obrazem,“ řekl Škoda.

Typickým znakem umělcovy tvorby je užití MDF desek, se kterými pracuje místo klasického plátna. Návštěvníci se tedy setkají s klasickou deskovou malbou monochromního charakteru a jejího působení. Malíř nepracuje s klasickým štětcem, ale speciální stěrkou, kterou roztírá tuhou olejovou barvu.

„Jednotlivé barvy si sám dlouze a pečlivě míchá a dociluje tak neopakovatelné, specifické škály. Struktura a barevnost pak propůjčují každému obrazu nezaměnitelný charakter,“ uvedl kurátor.

Stěžejním tématem Shanahanových posledních děl, ať už jde o kresby, obrazy či nástěnné malby, jsou otázky vztahující se k danému prostoru, kde se autor sám ocitá a jak jej vnímá. Nejinak je tomu v případě českobudějovické výstavy, jež se skrývá pod názvem Placery, Tracery (nepřeložitelná slovní hříčka).

Termín Tracery se užíval již v období gotiky v souvislosti s ornamentálním reliéfem nebo olověnou lištou kolem barevných skel okenních vitráží. Placery je autorův smyšlený termín. „Stejně jako u Shanahanových obrazů se i v případě nástěnné malby jedná o jistý dialog, postavený na určité snaze o probuzení divákovy senzibility,“ shrnul Škoda. (vkc, čtk)