Kliknutím zvětšíteMěsto podle primátora Jiřího Svobody pro stavbu centra stále rezervuje pozemek v bývalém vojenském areálu ve Čtyřech Dvorech. Očekává ale, že v roce 2018 buď Jihočeská společnost přátel hudby (JSPH), která projekt aktuálně připravuje, představí reálný způsob financování, nebo by město mohlo pozemek využít i jinak. Zásadním problémem je podle města nákladný provoz kulturního centra ve tvaru rejnoka se dvěma sály pro 1400 posluchačů.
POSTARAT SE O PENÍZE
JSPH poslala městu návrh memoranda o dalším postupu. „Měli bychom společně jít a postarat se o peníze,“ popisuje jeho smysl Antonín Kazil, předseda společnosti čekající na odpověď z radnice. Pokud jde o financování projektu, připomíná příslib podpory od Jihočeského kraje. Se soukromým investorem JPSH momentálně nepočítá, ale Antonín Kazil je přesvědčen, že společným úsilím kraje, města a státu by multifunkční centrum mohlo vzniknout. Podle Antonína Kazila bude i provozně projekt životaschopný: „Nechali jsme k tomu zpracovat studii společností, která připravovala odhad návštěvnosti Olympijského parku na Lipně. Takže je kompetentní.“
Jenže provoz podle města představuje největší úskalí. Radnice se obává, že by každý rok vyžadoval Rejnok dotaci ve výši několika desítek milionů korun. Samotná stavba se odhaduje na dvě miliardy korun, možná i více. „Neznám nikoho, kdo by do toho šel jako do komerčního projektu,“ říká za město Jiří Svoboda s tím, že Budějovice si podobnou zátěž nemohou dovolit. „Od města chceme jen pozemek,“ zdůrazňuje Antonín Kazil. Na provoz finance JSPH prý nikdy nežádalo. Pro Rejnoka přitom počítá s komerčním využitím části objektu. A také s návštěvností nejen z kraje. „Jestli se podaří podepsat memorandum, bude to skok kupředu,“ uzavírá Antonín Kazil. O Rejnoka má zájem i Praha. Musela by se ale zvýšit jeho kapacita.
VĚTŠÍ REJNOK? TO NE!
Eliška Kaplicky, držitelka autorských práv po zesnulém choti, si myslí: „Zvětšovat kapacitu Rejnoka beze změny původního projektu nelze.“ Podle Elišky Kaplicky je vzácná shoda politických stran na tom, že se jim Rejnok líbí. „Proto je ještě důležitější držet se dlouhodobých vizí a realizovat je stejně jako to dělá JSPH, Moji naprostou důvěru má Antonín Kazil, se kterým chceme tímto novým místem v Evropě dát štěstí mnoha lidem.“
Co na to Eliška Kaplicky:
Politická rozhodnutí jsou důležitá a k projektu Rejnoka se vzácně všechny politické strany shodují v názoru, že se jim projekt jejich slovy “líbí“. Proto je snad ještě důležitější držet se dlouhodobých vizí a realizovat je stejně jako to dělá Jihočeská společnost přátel hudby, která si před 10 lety tento projekt u společnoti Future Systems Jana Kaplického objednala. Letos si nechala vyhotovit od KPMG studii, která politiky ubezpečila, že se toto multifunkční centrum může uživit i bez dotací. Pokud se Kraj rozhodne financovat tuto stavbu, tak by se mu vynaložená investice vrátila za 3 roky. Platné územní rozhodnutí vyprší v příštím roce, kdy budou také komunální volby a sami voliči rozhodnou o vládnoucích představitelích politických stran, které mají tuto výzvu v podobě multifunkčního centra zcela ve své kompetenci. Ode mne jako držitelky autorských práv má mojí naprostou důvěru Antonín Kazil (Jihočeský spolek přátel hudby) s kterým chceme tímto novým místem v Evropě dát štěstí mnoha lidem, nic lepšího a krásnějšího nad to není, jak říká sám Ludwig Van Beethowen.
Chápu, že přemístění Rejnoka na Štvanici do Prahy bylo pro mnohé atraktivní ovšem prostorově ani kapacitně by se tam tento objekt nevešel. Praha dle odborné komise pro výstavbu nového koncertního sálu potřebuje kapacitu cca 2300 ( 1850 + 450 ). S tímto údajem IPR do února 2018 vyhotovuje urbanistickou studii v mnohem dostupnějším místě, kterým jsou Holešovice ovšem pro kapacitu jinou než je projekt Rejnoka, který počítá s dvěma sály (1000 + 400). Po diskusi s některými představiteli z gremiální rady IPR jsem došla k názoru, že projekt Rejnoka zvětšovat svojí kapacitu beze změny původního projektu nelze.
Pevně věřím, že tato stavba patří na jih do Českých Budějovic, kde jistě zvedne návštěvnost kraje. České Budějovice by tak mohli znovu potvrdit svojí originalitu a vzdorovitost vůči všem městům nejen v ČR, ale v celé Evropě. Vždyť do Vídně nebo Salzburgu je to nyní pouhé 3 hodiny a po dokončení dálnice D3 se spojení mezi Prahou i Rakouskem výrazně zkrátí. Přidanou hodnotou této kulturní stavby je nejen její architektonická a estetická hodnota, ale především špičková akustika, díky které má „Rejnok“ potenciál dosáhnout na přední mezinárodní soubory klasické hudby za kterými pojedou návštěvníci z celého světa.
Co na to českobudějovický architekt Mirek Vodák:
Studie Rejnoka od architekta Jana Kaplického má svoji nezpochybnitelnou kvalitu. Bohužel je zde několik otázek, které jsou pro jeho úspěch naprosto zásadní a bez jejich zodpovězení by tato stavba byla velkou loterií. Všechny zaintersované strany by si měly uvědomit, že sebelepší architektura a její forma nemůže nahradit samotný obsah, tedy funkci. Často se tu mluví o takzvaném “Bilbao efektu“, ale to je povrchní fráze bez nepochopení všech tamních souvislostí a pokud se nezmění přístup investora, tak zde nic podobného nenastane.
Záměr kulturního a kongresového centra takového rozsahu na tomto místě není zasazený do žádného širšího urbanistického nebo strategického plánu města ani kraje. Velkou otázkou je financování a to nejenom stavby, ale také provozu. Podobné projekty se nikdy nezaplatí, nějakou základní ekonomickou návratnost můžou mít pouze služby kolem. Zatím se mluví o soukromém investorovi, ale pokud by mělo jít o veřejnou investici, pak by to byly nesmyslně vynaložené veřejné finance, za které by šlo vyřešit hned několik dlouhodobých problémů města.
A nakonec, všude na světě se tak významné stavby vybírají formou veřejné architektonické soutěže.
4
Volný čas
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
