„Michal Tučný byl taková osobnost, že ho nešlo přehlédnout," říká čtyřiačtyřicetiletý rocker v rozhovoru.

Jaký je váš vztah ke country hudbě?
Já jsem country muziku poslouchal. Samozřejmě, že mě moc nebavilo to úplné kotlíkaření. Měl jsem rád jižanský bigbít a ty americké party. Pak jsem se dostal i k české country. Když jsme dělali desku Colorado, tak jsme se seznámili s Fešáky, pomáhali nám nahrát housle a kytary. To se mi líbilo.

Poslouchal jste písně Michala Tučného?
Byl taková osobnost, že ho nešlo přehlédnout, i když ten styl byl trošku jiný, než dělám já. Ale díky tomu, že jsem ho registroval a měl k té muzice nějaký vztah, jsme se dohodli, že na Stodole vystoupím.

Byl jste někdy na koncertě Tučného?
Viděl jsem ho maximálně v televizi. Na koncerty jsem nechodil, ale jeho hlas znám a mám doma jeho desky.

Jaká byla vaše první reakce, když vám pořadatelé nabídli účast na Stodole?
Nabízeli mi to už minulý rok, ale to jsme jeli s Kabátem festivaly, takže jsem neměl čas. Tenhle rok máme jediný koncert. Stodola je pro mě jednodenní záležitost, není co řešit. Ale pravda, pozvání mě lehce překvapilo. (smích)

Zazpíváte dvě písně: Blues folsomský věznice a Tak už nefňukej. Bylo těžké najít správný pěvecký výraz?
Pořadatelé mi dali naštěstí vybrat. Protože Blues folsomský věznice vyšlo na jedné naší desce, i když v bigbítovější úpravě, neměl jsem s tím žádný problém. Včera jsme měli zkoušku a dali jsme to na první, text jsem ani studovat nemusel. Teď se pilně učím tu druhou. Myslím, že má něco společného s Michalovým životem, bylo o něm známo, že se moc nešetřil, tak mám pocit, že zpívám trošku o něm. Snad si neudělám ostudu (smích).

S jakým očekáváním jedete na Stodolu?
S tím nejlepším. Doufám, že bude profesionálně připravená. Já se budu chovat jako profesionál a očekávám to i od ostatních. Nemám rád, když se dělá něco na polovic.

Berete si s sebou nějakou typickou country rekvizitu?
Koupil jsem si v Americe country slamák, takže si ho vezmu. Doufám, že vydrží a že se nerozpadne.