Dva obrazy Mistra Třeboňského oltáře, pijáckou kroniku z bujarých večírků na zámku v Bechyni či neznámé renesanční portréty Petra Voka z Rožmberka s vyobrazením legendárního řádu lebky. Opravdové unikáty nabízí ve Valdštejnské jízdárně v Praze expozice Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. Doposud největší výstava o historii jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů představuje na 600 uměleckých děl a dokumentů. Exponáty poskytla NG, památkáři, církev a řada dalších institucí včetně zahraničních i tuzemských soukromých sbírek.

Historii rodu s pětilistou růží ve znaku přiblíží desítky většinou sakrálních soch a sošek z pískovce nebo ze dřeva. „Jednou z těch nejzajímavějších je nevelká soška sv. Bartoloměje, zřejmě nejstarší vystavený exponát, který dokládá úroveň řezbářské práce před 700 lety,“ uvedl kurátor středověké části expozice Roman Lavička.

Za zhlédnutí podle něj stojí také středověký skříňový oltář, který byl dosud rozebrán na několik kusů a až na této výstavě je vystaven celý, po téměř 300 letech. Značná část expozice patří také portrétům světců, vitrážím a ukázkám zdobených chrámových lavic.

Výstava se ale věnuje i světskému kulturnímu dědictví, které za sebou Rožmberkové zanechali. Návštěvníci v jízdárně najdou dobová brnění, zbraně, nádobí, tapisérie, dokumenty, dopisy, části nábytku a především portréty.

Pohřební prapory

„Jedním z unikátů je obrovský posmrtný portrét Viléma z Rožmberka,“ doplnil hlavní komisař výstavy a šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec. Z portrétů Rožmberků překvapí zcela neznámé obrazy Petra Voka z Rožmberka z počátku 17. století s vyobrazením řádu lebky, jehož podoba byla zatím známa pouze z písemných pramenů. K exponátům, které byly dosud veřejnosti skryty nebo k nim měli přístup jen odborníci, se řadí i unikátní pohřební prapory.

Z nejcennějších uměleckých památek na výstavě je třeba zmínit díla Mistra Třeboňského oltáře, dva obrazy z doby kolem roku 1380, které jsou spojovány s klášterem augustiniánů v Třeboni.

Poprvé lidé spatří iluminovaný rukopis oslavné básně Rosa Rosensis od Jakuba Cantera z roku 1497. „Báseň věnoval Petru IV. z Rožmberka a její děj zasadil do mýtického Řecka, kde v žertovném a erotickém tónu vypráví příběh o nenaplněné lásce,“ upřesnila mluvčí jihočeských památkářů Kateřina Voleská.

Lákavá je ovšem i řada dalších exponátů: ilustrovaný lobkovický inventář, tři velká plátna představující legendu o dělení růží, prvotisk první české 'ústavy', tzv. Vladislavské zřízení zemské z roku 1500, madona z farního kostela ve Vimperku nebo dopisy nešťastně provdané Perchty z Rožmberka, s níž je spojována legenda o Bílé paní.

„Nebudou chybět ani populární pijácká pokutní registra, díky nimž získal Petr Vok pověst bonvivána. Kniha je plná zápisů i kreseb hostů Petra Voka na bujarých večírcích na zámku v Bechyni,“ popsala Voleská.

Před jízdárnou samotnou pak vítá příchozí zakladatel dynastie Vok I. z Rožmberka, respektive jeho model v životní velikosti coby rytíře v čele vojska. Expozice se koná u příležitosti letošního Rožmberského roku. V listopadu totiž uplyne 400 let od smrti posledního mužského potomka rodu, Petra Voka.

VÁCLAV KOBLENC
s využitím ČTK