V části zemědělského statku, ve dvou patrech na ploše 490 metrů čtverečních, nabízí stálou expozici o odsunu, vysídlování, ale 
i o historii sahající do středověku. Náklady na vznik muzea dosáhly 3,9 milionu korun, polovinu pokryla dotace EU, povinná udržitelnost projektu je tři roky.

Expozice se dělí do pěti částí. První přibližuje historii osidlování, je tu seznam nejstarších obcí. Následují  fakta o poválečném odsunu včetně toho, kolika lidí se týkal, co si s sebou mohli vzít a jejich příběhů. Další sekce nahlíží téma dosídlených obcí, z nichž museli původní obyvatelé odejít, ale díky příchodu nových přežily. Poslední díl mapuje zaniklé vesnice, autoři expozice jich zpracovali šedesát, na panelech teď visí třeba příběh Cetvin, kde zůstal jen kostel. Zajímavé jsou fotky míst včetně záběrů domů před demolicí pořízených při snímování roku 1952.

Jedna část připomíná železnou oponu: kus území „za dráty" vyrostl v horním patře muzea, model plotu 
s ostnatým drátem bude venku před hláskou. K zániku obcí přispělo i to, že komunisté se báli, aby se diverzanti neschovávali 
v opuštěných domech. Zaujme příběh vojáka Klimta, který emigroval a odnesl 
s sebou samopal, čtyři zásobníky se 73 náboji, signální pistoli a sadu světlic. „Některé protokoly ale nejsou veselé. Třeba o muži, který při pokusu o útěk spadl z drátů, se tam píše, že bylo slyšet až na rotě, jak řval," říká jeden z autorů expozice Vít Kršul.

Více informací v úterním Deníku a jeho jihočeských mutacích