Ve vozatajském parkuru, ovladatelnosti při tahu klády a v těžkém tahu se utkalo několik týmů ve Vescích na Soběslavsku. Již 17. ročník soutěže nazvaná Formanská jízda ukázal, co všechno museli ovládat předchůdci dnešních řidičů kamionů. Partnery jim samozřejmě nebyly motory, ale hřívatí vyfešákovaní siláci.

Podle Radka Žáka, hlavního organizátora, je soutěž ve Vescích nejstarší, která se v České republice pořádá podle pevných pravidel. „Byl jsem u zrodu závodů, když jsme vymýšleli pravidla,“ zmínil Radek Žák a dodal, že akce ve Vescích je pravidelnou součástí kvalifikačních závodů na mistrovství republiky.

„Přihlášeno bylo původně sedm párů koní,“ řekl ke startovnímu poli Radek Žák a ve slunečné sobotě o uplynulém víkendu doplnil, že posádky a koně jsou například z Brané u Třeboně, Nihošovic na Strakonicku nebo Horního Bukovska na Českobudějovicku. Ne všichni přihlášení přijeli a některým koním nesvědčilo počasí, tak se nakonec utkalo šest párů. V parkuru třeba čeká na vůz, který musí odpovídat přísným pravidlům a například nemá mít odpružené nápravy, v podstatě jízda zručnosti. „Součástí je i couvání. Kočí musí ukázat všechno, co formani uměli,“ upozornil Radek Žák a dodal, že v tahu klády se hodnotí čas a přesnost a závodí se s jedním i oběma koňmi.

Podobně je to u těžkého tahu. „Začíná se na váze sedm set kilogramů, přidává se po dvě stě kilech,“ popsal hlavní organizátor zkoušku síly a připojil, že jeden kůň na vzdálenost 20 metrů dokáže v limitu jedna minuta a 20 vteřin utáhnout kolem 160 až 1700 kg a pár potom kolem tří tun. Zároveň Radek Žák, sám chovatel, zdůraznil, že se nejedná o žádné přepínání zvířat. „Kočí vidí, co kůň zvládne a zastaví ho, nebo by ho zastavil rozhodčí,“ konstatoval Radek Žák.

Vítězi jízdy ve Vescích se stali v dvojspřeží Miroslav Ježek z Nihošovic na Strakonicku a v jednospřeží Karel Školka z Branné na Třeboňsku. V doprovodném programu si děti mohly hrát ve skákacím hradu a milovníci koní pod kapotou zase obdivovat veterány ze soběslavského klubu.