Klimek se uvedenému tématu věnuje již hezkou řádku let a ani zdaleka ještě nevyčerpal neuvěřitelně košaté zdroje pověstí, bájí a zkazek, které skrývá lidová slovesnost a porůznu roztroušené materiály v archivech či jiných odkazech z dob našich předků.

Také o bájných pánech hor sesbíral spoustu zajímavých a kupodivu i rozporných podkladů, z nichž vybral ty nejhezčí zkazky pro sborník čítající tři sta stran. Ačkoliv i prastará bájná vyprávění postupem doby měnila svůj jazyk, styl a občas i některé dějové atributy, ať již náboženské, společenské či osobní, Klimkův nový kabát jim dává navíc ještě sílu napínavého, vygradovaného a snadno vnímatelného příběhu.

„Pověsti, u kterých bývá běžné, že se vyskytují ve vícero variantách, přežívaly většinou ve slovesné podobě, přičemž si je nejeden z vypravěčů přizpůsobil podle svého a nezřídka je také domestikoval úplně jinam, než odkud pocházela jejich původní verze. Na Písecku jsem například zachytil pověst, která jako by z oka vypadla báji z Vietnamu, i když vyprávějící se dušoval, že ji zná od svých rodičů a prarodičů,“ přibližuje svá dobrodružství se sběrem folklorního odkazu Klimek.

V jeho publikaci se setkáte nejen s Krakonošem, Kačenkou z Orlických hor a krásnou paní z Adršpachu, blanickými rytíři, brdským Fabiánem či s Pradědem, Radegastem, moravským Modrovousem nebo zbojníkem Ondrášem, ale i s Hejmonem ze Slepičích hor, šumavskými obry a řadou dalších – známých i méně známých vládců hor. A věřte, že nudit se nebudete ani s jedním z nich.

Téměř jako jazykový žert vypadá pak název místa, kde se odehraje první prezentace nové knihy Hynka Klimka. Stane se tak totiž 1. července v moravských Klimkovicích.