Každou napjatou situaci dokázal zlepšit vtipem, byla s ním legrace na jevišti i v zákulisí, plnil roli lídra souboru, za kterým chodili diváci. Tak vzpomínají kolegové na budějovického herce Josefa Bulíka. Ten 
v úterý náhle zemřel ve věku 87 let. Patřil přitom k nejvýraznějším postavám Jihočeského divadla, účinkoval celkem ve 179 inscenacích. Naposledy stál na jevišti v prosinci 2011, když po úmrtí Václava Havla vystoupil v roli Osvalda v Odcházení.

Téměř padesát let se s Josefem Bulíkem znal herec Petr Šporcl. „Vystupovali jsme spolu docela často a budu na to rád vzpomínat. On byl komik a byla s ním legrace na jevišti i v zákulisí. Pro divadlo to znamená velkou ztrátu, je mi to moc líto," říká.
Josef Bulík podle něj tíhl spíše ke komickým postavám, skvělý byl ale i například jako Lennie ve Steinbeckově hře 
O myších a lidech. Zároveň jej lákal film. „Byl to asi typ, který film potřeboval. Vždycky když se něco natáčelo tady 
v okolí, tak si tvůrci vybírali herce z divadla a on do toho rád šel," dodává Petr Šporcl.

Setkání u Malše

Představení Věno slečny Laury. Josef Bulík a Bibiana Šimonová.V pozdějším letech se s hereckým kolegou potkával při cestách městem. Často na něj narazil u slepého ramene Malše, kam Josef Bulík rád chodil rybařit se svou partnerkou Hanou Bauerovou. Na jevišti jej Šporcl naposledy viděl 
v prosinci 2011. „Když zemřel Václav Havel, uspořádali jsme scénické čtení hry Odcházení. Sice jsme u toho už jenom seděli, ale on svojí roli zvládal pořád perfektně," popisuje.

Hereckou partnerkou Josefa Bulíka byla několikrát Bibiana Šimonová. Ztvárnila například jeho snoubenku 
v komedii Věno slečny Laury nebo dceru v Dietlově představení Muž na talíři. „Já jsem si ho moc vážila. Byl vždycky pozitivní a opravdu komik svojí podstatou. Kdykoli došlo k nějaké napjaté situaci, stresu, on dokázal ve vhodné chvíli utrousit vtip a bylo zase dobře," říká herečka.

Josef Bulík podle ní patřil 
k velkým osobnostem své generace a velmi si užíval ještě 
i poslední roli sluhy Osvalda 
v Odcházení. Navíc po něm navždy zůstane stopa ve filmu. Ztvárnil totiž na plátně několik postav. „Já myslím, že výjimečný je hlavně Je třeba zabít Sekala. Nejen, že to byl jeho poslední film, ale mohl tam také ukázat, co umí. Předvedl, že není jen komik, ale i charakterní herec, protože dokázal důvěryhodně vytvořit typ tvrdého sedláka," komentuje Šimonová.

Hned ve svůj první pracovní den potkala Josefa Bulíka další členka jihočeské činohry Daniela Bambasová. „Viděla jsem ho na chodbě, když jsme nastupovali do angažmá. Sám k nám přišel, pozdravil 
a přivítal nás v divadle. Bylo ho moc milé," vypráví.

Nikdy se nemračil

Představení Divotvorný hrnec. Josef Bulík jako vodník Čochtan.Kamkoli herec přišel, přinášel podle ní velkou radost 
a legraci. Nikdy se nemračil 
a i když měl hrát negativní postavu, vždycky si ho publikum oblíbilo. „Děti ho strašně milovaly jako vlka v pohádce. Fandily mu a prozrazovaly, kde se my, ostatní postavy, schováváme. V přestávkách pak za ním chodily a on jim ukazoval kostým. Je krásné, že ani jako vlka se ho děti nebály," popisuje Bambasová.

Bulíkovu smrt považuje za velkou ztrátu pro divadlo a říká, že na bývalého kolegu bude často a hodně myslet. Herci na něj ostatně vzpomínali již 
v úterý před představením na otáčivém hledišti v Českém Krumlově. „Všichni tam přicházeli nejprve se smutkem, ale začalo se vzpomínat a nakonec jsme se při těch historkách smáli. Říkali jsme si, že Pepíček je tam s námi a že by nedopustil, abychom byli smutní," dodává Bambasová.

Doyen jihočeské činohry se navíc podle ní dožil požehnaného věku a v divadle jeho osobnost zůstane napořád. Bude se o něm totiž stále mluvit a vyprávět mladším.

Krásné vzpomínky má na herce i současný ředitel divadla Jiří Šesták. „Vystupovali jsme spolu v celé řadě her. Vybavuji si hlavně inscenaci Sever proti jihu od Voskovce 
a  Wericha. On ztvárňoval postavu Wericha, já Voskovce. Pak ještě režíroval Charleyovu tetu, kde jsem hrál," říká.

Bulík byl podle něj velmi laskavý a také nezastupitelný. Plnil roli lídra souboru, za nímž chodili diváci.  O divadlo se zajímal i v pozdějším věku. Příležitost zahrát si v nedávné novince Rok na vsi ale už kvůli nemoci odmítl. „Naštěstí mohl být na jevišti dlouho a ovlivnit zdejší divadlo. Nesmazatelně se zapsal do jeho historie," doplňuje Jiří Šesták.

Také v kabaretu

Josef Bulík působil v Budějovicích od sezóny 1953/54. Během let tu vytvořil pestrou směsici postav v 179 inscenacích. Kromě toho byl častým hostem rozhlasového studia 
a spolu s dalšími členy činohry působil v kabaretu HErCů Jihočeského divadla. V roce 1996 obdržel cenu Senior Prix.

Poslední rozloučení se uskuteční pouze v úzkém rodinném kruhu. Lidé ale mohou vyjádřit soustrast podpisem 
v kondolenční knize. Ta je do 
4. září k dispozici ve vstupním prostoru divadla, vždy od 8 do 18 hodin. První vzkazy se v ní objevily už včera po poledni. „Děkuji za vaše hraní, za povzbudivá slova na ulici, za váš úsměv," stálo zde například.

Doyen jihočeské činohry Josef Bulík

Josef Bulík.Narodil se 22. března 1925 v Praze. Po krátkém působení v Krajském oblastním divadle v Plzni a Městském oblastním divadle v Mladé Boleslavi nastoupil v sezóně 1953/54 do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Své herecké počátky tu absolvoval pod režijním vedením Miroslava Macháčka (objevil se mimo jiné jako Jago v Othellovi nebo Fortunato v Poprasku na laguně) a Aloise Hajdy (jako Andrej Prozorov v Třech sestrách).

Během dalších let střídal klasický dramatický žánr se současnou tvorbou i operetou. Jeho doménou ale zůstávaly komické postavy, například v inscenacích Těžká Barbora, Balada z hadrů nebo Sever proti jihu. Zahrál si také Klubka ve Snu noci svatojánské a vodníka Ivana i šumaře Kláska v Lucerně. Vynikl jako Lennie v O myších a lidech, Čochtan v Divotvorném hrnci či Rumcajs v klasické pohádce.

Objevil se také v několika filmech. Hrál přednostu stanice v komedii Kam čert nemůže, redaktora v satiře Bílá paní a uhlíře v historické veselohře Svatby pana Voka. Naposledy vystoupil ve snímku Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala.

Žil v Českých Budějovicích s partnerkou herečkou Hanou Bauerovou. Zemřel náhle v úterý 28. srpna 2012.