Ta, která je v zámecké zahradě dnes, stála v roce 1990 téměř 29 milionů korun. Nová demontovatelná točna, která se v Českém Krumlově roztočí po roce 2015, by mohla být ovšem více než třikrát dražší. Platit bude město České Budějovice, jemuž otáčivé hlediště patří a které zřizuje Jihočeské divadlo (JD). Spoléhá z velké části na peníze z EU. Zatím ještě ale nevypsalo architektonickou soutěž na novou podobu točny.

První odhad z půle dubna zněl neurčitě: cena v řádech desítek milionů korun. Primátor Českých Budějovic Juraj Thoma připomíná, že záleží na tom, jak náročné architektonické řešení zvítězí.

Otáčivého hlediště v zámecké zahradě českokrumlovského zámku.„Budeme se snažit, aby se stavba neplatila jen z rozpočtu města, pokusíme se získat peníze z nového programovacího období EU, z programu na zapojení památek do turistického ruchu. Pečlivě sledujeme také norské fondy,“ řekl Juraj Thoma.

Do loňského roku drželo město rezervu kolem dvou milionů na vyhlášení architektonické soutěže. Jednání o točně však poslední rok zamrzla, proto rezervu ze svých plánovaných výdajů na rok 2014 škrtlo.

Ekonomický náměstek primátora Miroslav Joch se nicméně nebojí, že by se peníze na nové otáčko nenašly, ač půjde o velkou sumu. „Bude to 
o jiných penězích než desítkách milionů. Jestli bude točna zasouvací, bude to částka velmi vysoká, dostaneme se přes sto milionů korun. Potom budeme hledat financování ve spolupráci s ministerstvem kultury a z fondů EU. Město bude muset potlačit jiné plánované investice, točnu bych určitě upřednostnil,“ řekl Miroslav Joch.

Novým ředitelem Jihočeského divadla bude Lukáš Průdek (31).Peníze z Evropské unie zmiňují jako vhodný zdroj i šéf poradců ministra kultury Jaromír Talíř a Anna Matoušková, ministrova náměstkyně. Samo ministerstvo by mohlo městu pomoci díky svému investičnímu programu na podporu regionálních kulturních památek. „Platí ale, že město České Budějovice nese odpovědnost za demontování stávající točny a ponese ji za to, aby nalezlo správný finanční nástroj na vybudování nové,“ zdůraznila Anna Matoušková.

Nejdřív musí město vypsat architektonickou soutěž. Ta má být mezinárodní, dvoukolová 
a vyzvaná – město přizve vybrané architekty z Evropy. Radní zvažují, zda o zajištění soutěže nepožádají Českou komoru architektů nebo Společnost Petra Parléře. Primátor zároveň nepochybuje, že peníze na stavbu točny město získá. Argumentuje tím, že v minulém plánovacím období EU si radnice vzala překlenovací úvěr na 600 milionů korun, jehož největší část splatí příští rok.

Mimo stojí Jihočeský kraj, od něhož budoucí ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek čeká, že svůj příspěvek na provoz JD zvýší. „Že by se kraj jakoukoli částkou zúčastnil vzniku nové točny, to vůbec nebylo na stole. V rozpočtu teď nevidím prostor, že bychom mohli pomoci,“ řekl Patrik Červák, šéf krajského odboru kultury a památkové péče.

Pořizovací cena nynější točny je 28,8 milionu korun. Při rekonstrukci hlediště v letech 1989 – 1994 ji zaplatil krajský národní výbor. „A ještě pořád se to odepisuje z daní,“ řekla Věra Ernstová z obchodního oddělení Jihočeského divadla.

Točna v číslechPrvním představením na točně, jejímž autorem byl Joan Brehms, byla 9. června 1958 Lucerna. Tehdy se na ni vešlo 60 diváků, koncem 80. let již 800, na schody a stání se jich tam vešlo na tisíc. Po rekonstrukci z let 1989 – 1994 má kapacitu 650 míst. 
V půli letošního dubna rozhodla komise ministerstva kultury, že točna v zahradě zůstane, ale musí být demontovatelná. Pro Jihočeské divadlo je otáčko významným zdrojem příjmů: loni tam získalo na tržbách 26 milionů korun.

Zdroj: ČTK, kniha Devadesát není sto