Opravená fasáda krumlovského zámku, za kterou dostali oborového Oscara. Návrat k původní barvě Hluboké. Přerod zlatokorunského kláštera. To jsou jen některé ze změn, které představí výstava 20 let památkové péče na jihu Čech.

Začíná 4. září od 17 hodin ve výstavní síni budějovické radnice.

„Dnešní utěšený stav památek vnímáme jako normální. Ale ještě před dvaceti lety tomu tak rozhodně nebylo,“ říká šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec.

Co bude těžištěm výstavy?

Jako celek bude zaměřená na stavební obnovu a restaurování hradů, zámků a kláštera Zlatá Koruna, památek, o které se staráme. Dokumenty budou obrazové a textové. Obrazovou formou představíme nejvýznamnější akce. Za 20 let ale bylo tolik restaurování, že by se to do radničního sálu nevešlo, takže jsme udělali výběr a snažíme se ukázat ty nejdůležitější změny na všech našich 12 objektech.

Na první místo asi patří Krumlov…

Na zámku v Českém Krumlově začala v 90. letech kompletní rekonstrukce malířské výzdoby zámecké věže. Pak následovalo restaurování všech hlavních objektů v celém areálu. Práce vyvrcholily na fasádě horního hradu, za kterou jsme dostali památkového Oscara, cenu Europa Nostra. Vedle horního hradu je ještě dominantní památkou barokní divadlo, za jehož restaurování jsme také dostali tuto cenu. Jsme asi jediná česká instituce, která ji získala dvakrát.

Nakolik důležitá byla oprava fasád na zámku Hluboká nad Vltavou?

To byla mimořádná akce, sedm let restaurování všech fasád. Už jen postavit lešení je mimořádný inženýrský výkon a pak vše opravit a restaurovat, aby to dlouho vydrželo, je hodně náročná práce. Navíc: mělo se za to, že Hluboká je kompletně bílou stavbou v hodně romantickém duchu. Ale během restaurování se zjistilo, že původní barva je pískovcově okrová, tak jsme ji rehabilitovali. Byla kolem toho docela vzrušená diskuse, lidé se báli, že přijdou o zažitý obraz.

A jak dnes lidé reagují?

Na výsledný vzhled zámku jsme nezaznamenali jedinou negativní reakci.

Které další památky změnily významně podobu?

Mohl bych zmínit kompletní rekonstrukci starého paláce a dalších staveb na zámku v Jindřichově Hradci, opravu červené fasády zámku Červená Lhota. I kompletní rekonstrukci a restaurování kláštera ve Zlaté Koruně, který jsme převzali od knihovny, opravili budovy, interiéry a zřídili novou prohlídkovou trasu zaměřenou na řádový život v klášteře.

Co je hlavním cílem výstavy?

Připomenout celou tu etapu, která se nebude už nikdy opakovat: přelom 80. a 90. let, kdy byl památkový fond v neutěšeném stavu. Po prvních 15 let se skutečně intenzivně pracovalo na obnově a vzhled těch areálů se radikálně proměnil. Konfrontace stavu na starých fotografiích s tím současným to zásadním způsobem připomíná. Mám pocit, že ten utěšený stav už zase vnímáme jako normální situaci, což je dobře. Ale ještě před 20 lety tomu tak rozhodně nebylo.

Mluvil jste o památkách, které vzkvétají. Ale co ty, jež chátrají dál?

Tato výstava může otevírat debatu o tom, jak se práce daří jiným vlastníkům. Třeba zámek v Komařicích je ukázka toho, jak vypadá památka, se kterou se za posledních 20 let neudělalo nic ve smyslu její obnovy. A toho, jak velká část památek před 20 lety vypadala. Vedle něj je ale celá řada soukromých objektů ve velmi dobrém stavu, viz Cuknštejn, tvrze v Kestřanech nebo kostely v Cetvinách či Boleticích. To byly úplné ruiny, často před totální destrukcí, které se podařilo zachránit. Ale zbývá několik objektů, které to štěstí neměly: kostel v Pohoří na Šumavě nebo zámek Omlenice.

A co Český Rudolec?

To je situace, že objekt nenašel majitele, který by s ním uměl smysluplně naložit a najít peníze. Ale je to stavba opravitelná. Když vezmu pro srovnání některý z těch kostelů: v Cetvinách byly zřícené klenby, zničené střechy a zdi a dnes je plně funkční a krásně zrestaurovaný.

Jaké jsou nejbližší plány jihočeských památkářů, kromě hradního muzea v Českém Krumlově?

V Krumlově jsme také zahájili rekonstrukci takzvané horské zahrady. Rozprostírala se na svazích od současné zámecké zahrady k Rybářské ulici. Na skalním svahu, kde Schwarzenbergové v 19. století vybudovali romantickou vyhlídkovou trasu s můstky a plošinami. Velká část malířů odtamtud pořizovala známé krumlovské veduty. Dnes je svah zarostlý a cestičky zničené. My jsme nyní získali peníze a během dvou let tuto zahradu opravíme a zpřístupníme. Je to projekt za 40 milionů.

A mimo Krumlov?

Abych byl kritický, do jisté míry jsme nechávali v konzervované podobě královský hrad Zvíkov. Delší dobu se řešily restituce. Plánujeme kompletní rekonstrukci nádvoří a restaurování objektu. Na Kratochvíli restaurujeme všechny zámecké zdi s renesančními malbami, to jsou akce v řádech milionů.

K 20 letům patří i rok 2006, kdy jste měli během dvou měsíců tři šéfy. Jak na tohle vzpomínáte?

…Každá taková rychlá personální změna narušuje kontinuitu práce.

Když srovnáte stav jihočeských památek a staveb u sousedů: jsme na tom dobře?

Rozhodně nemusíme trpět komplexy vzhledem k zahraničí. Například Krumlov, Prachatice nebo Třeboň nezaostávají za podobnými městy v Bavorsku nebo Horních a Dolních Rakousích. Když přijedu do Lince a pohybuji se v historickém centru, nemám pocit, že bychom něco dělali hůř než naši tamní kolegové.

Shrňte, prosím, na závěr těch 20 let jednou větou.

Čím dál tím víc cítím, že je to smysluplná práce. I když ne vždy plně úspěšná.