Zaznělo to na konferenci památkářů a kastelánů ve Španělském sále jindřichohradeckého zámku z úst generální ředitelky Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděždy Coryczkové. Částku však neprozradila.

„Je to natolik čerstvá informace, že s ní ještě nemůžeme pracovat. Máme sice dlouhodobě v plánu opravu fasády Rondelu, ale jenom ta by stála kolem čtyř milionů korun,“ uvedl kastelán jindřichohradeckého zámku Václav Bis. Bylo by však podle jeho slov potřeba provést také menší projekty jako například rekonstrukci veřejných toalet.

V letošní letní sezoně navštívilo památky ve správě (NPÚ) v Českých Budějovicích, kam spadá i jindřichohradecký hrad a zámek, 980 tisíc platících návštěvníků, to je pouze o dvacet tisíc méně než v loňském roce. Výnosy ze vstupného, které v letošním roce činí 85 milionů korun, byly mimo jiné užity na obnovu a restaurování spravovaných památek .

Jindřichohradecký Rondel.

Památkáři se nyní obávají, že se ekonomická krize projeví i v příštím roce. Proto hledají cesty, jak přilákat do svých objektů co nejvíce návštěvníků. Vstupné zvyšovat nechtějí.

Na jindřichohradecké konferenci se sešlo 220 pracovníků Národních památkových ústavů, kastelánů a majitelů soukromých historických sídel z celé republiky, a to podle slov Naděždy Coryczkové poprvé od roku 2003.

„Setkání je pro nás výbornou příležitostí k předání zkušeností. Většina lidí své objekty miluje a často z nich nevytáhne paty. Je hodně složité pracovat tak, abychom se uživili, když se zároveň bráníme komercializaci,“ uvedla správkyně sbírek z Mnichova Hradiště Soňa Švábová.

Součástí setkání byly i tématické semináře, do kterých se měli účastníci možnost rozdělit. „Zapsal jsem se na Edukativní programy a možnosti čerpání prostředků z evropských fondů k jejich realizaci,“ uvedl třeboňský kastelán Pavel Hofman.Kastelán třeboňského zámku Pavel Hofman uvažuje totiž již nyní o budoucím využití zámeckých prostor, které uvolní státní archiv, až se přestěhuje do areálu kláštera, kde byli do letošního podzimu městští úředníci. Zavedení programů pro školy a děti do historického prostředí považuje jako nejzajímavější možnost.

Strhující přednášku na včerejším setkání předvedli zejména profesor z fakulty architektury ČVUT Václav Girsa a následně po něm kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko. Shodli se na nezbytnosti zachování původních prvků a odstranění všech dodatečných nevhodných úprav. Jako nevhodný prvek neopomněli označit dlouho diskutované otáčivé hlediště v zahradě českokrumlovské­ho zámku.

Zatímco byla nejčastějším tématem, kromě toho, jak přitáhnout více návštěvníků a získat finanční prostředky, údržba objektu jako celku, přišla řeč na vzácné mobiliáře prakticky jen okrajově.

„Mobiliářům by se měla věnovat větší pozornost. V depozitářích jsou velké poklady světové kvality. Naše sbírky jsou pestřejší než různých muzeí a galerií. Máme v nich obrazy, které by mohly viset třeba v Louvru,“ svěřila se pracovnice mobiliárních fondů NPÚ Květa Křížová.

Stejně jako udržování původní podoby objektu jako takového je podle jejích slov neméně důležité restaurování vnitřních památek. Ty by se měly mnohem více ukazovat veřejnosti. Inspirativní setkání, které má za úkol podpořit vzájemnou komunikaci, bude zakončeno dnes společným programem.