Než se příběhy napsané v počítačích dostaly na papír, uběhl rok. V úterý se pak pětice autorů sešla pohromadě v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, aby „svůj“ výtvor slavnostně pokřtila.

Ondřej Chvojka a Zuzana Thomová vybrali do knihy zajímavosti archeologické, Jiří Chvojka numismatické a Daniel Kovář a Leoš Nikrmajer známé i méně známé informace z téměř sedmi set padesát pět let staré historie města. Kniha je navíc doplněna řadou dosud nepublikovaných fotografií.

KELTI I GERMÁNI

„V knize jsou příběhy nejstarších obyvatel - Keltů, Germánů, Slovanů, čtenáři se dovědí, proč nemají České Budějovice zakládací listinu, ale jsou tam i kapitoly, které týkají 20. let 20. století, takže záběr časoprostoru je veliký,“ přiblížila knihu Zuzana Thomová, archeoložka Jihočeského muzea.

Dodala však, že více než časový záběr, jsou důležitější témata. „Jsou to spíše kuriozity, které sice můžeme publikovat v odborné literatuře, ale hůře se to zpracovává. V této knize mají příběhy i nějaký děj,“ vysvětlila. Na otázku, který z nich je její nejoblíbenější, odpověděla: „Mám ráda příběh o kryptě, která byla v roce devatenáct set osmdesát čtyři nalezena pod kostelem svaté Anny, když se kostel předělával na koncertní síň. Tehdy sem byl přizvaný i pan Chvojka, který spadl dolů ze schodů mezi nebožtíky,“ vyprávěla s úsměvem na tváři.

OTEC A SYN

Jiří Chvojka má v knize přes deset příspěvků. Coby numismatik vsadil na příběhy o první budějovické mincovně nebo padělatelské aféře. „Nejbližší je mi kapitola o budějovickém pokladu, protože jsou v ní autentické vzpomínky člověka,“ vyprávěl Jiří Chvojka.

Ten se poprvé za svůj život při tvorbě knihy sešel se svým synem Ondřejem Chvojkou. „Řekl bych, že to byly dvě koleje, které se protkly až tady. On jel po své linii, já jsem jel po své,“ smál se jihočeský odborník.

Slavnostního křtu se účastnila i náměstkyně ředitele Jihočeského muzea Helena Stejskalová. „Jsem ráda, že Jihočeské muzeum spojilo síly s plzeňským vydavatelstvím Starý most, že našli společnou řeč i kolegové autoři a dali dohromady sto zajímavostí. Myslím si, že tato kniha bude velmi užitečná za dlouhých podzimních večerů, až si budou chtít čtenáři přečíst tak dvě tři stránky před usnutím a dovědět se o Budějovicích něco, co ještě nevěděli,“ řekla na úvod a nevyvrátila ani případné pokračování. „Myslím, že příhodou o pisoáru, příliš ostrých mečích a dalších zajímavostech z Českých Budějovic nevyčerpali autoři zajisté vše, co vědí. Děkuji jim, protože se jim podařilo uplatnit nejen jejich odbornost, ale také smysl pro humor, protože si myslím, že je v tom tak trochu lišácký výběr, aby se čtenáři nabažili nějakých pikantních zajímavostí,“ dodala Helena Stejskalová.

TREST ZA PORUŠENÍ PŮSTU

Nejvíce kapitol, a to padesát, má v knižní novince Daniel Kovář, vedoucí Státního okresního archivu v Českých Budějovicích. Na těch začal pracovat už loni v létě. „Mám ale takový neblahý zvyk - dělat vše na poslední chvíli, takže jsem už loni zkusil zkusmo napsat čtyři pět kapitol, pak jsem to nechal uležet,“ přiblížil se smíchem způsob vzniku knihu. Co se ale týče témat, tak o mnohých věděl hned. „O některých námětech jsem si říkal, že by mohly lidi oslovit, další věci přicházely v průběhu roku, ale ve valné většině to byly věci, k nimž už jsem měl z dřívějška nasbírané nějaké materiály,“ uvedl Daniel Kovář s tím, že ačkoliv se jedná o věci, které jsou z hlediska historie možná úplně pomíjivé, svým způsobem vypovídají o charakteru té doby. „Například je v knize kapitola s názvem Tresty za porušení půstu. V 16. století, kdy byly České Budějovice výrazně katolickým městem, se totiž trestalo za porušení půstu. Když byste v pátek nebo ve svátek jedla maso, tak se vždy objevil nějaký donašeč, který to donesl městské radě nebo faráři, a za to byly pokuty, ale docela vysoké. Jen pro představu, jeden z potrestaných lidí dostal pokutu v takové výši, že za to bylo tehdy možné koupit polovinu domu,“ přiblížil dobu minulou s tím, že zajímavé byly i samotné výslechy. „Jsou zachované protokoly, kdy si městská rada přivolala všechny účastníky hostiny a vyšetřovala, kdo co jedl,“ smál se vedoucí českobudějovického státního okresního archivu.

Při křtu nechyběl ani Zdeněk Hůrka, jeden z majitelů plzeňského nakladatelství Starý most, kde kniha vyšla. „Letos tomu bude dvacet let, co naše nakladatelství existuje. Za tu dobu jsme vydali na sto čtyřicet titulů. České Budějovice jsou nám blízké, je nám tak ctí, že tu dnes můžeme být a pokřtít v řadě již třetí knihu o jihočeské metropoli. Tato kniha 100 zajímavostí ze starých Českých Budějovic spadá do kategorie kratochvilného čtení,“ komentoval knihu.