Roucho, v němž kněz řídil zlatou svatbu Idy a Adolfa Josefa Schwarzenberkových a řadu dalších zajímavých, především církevních oděvů spatří lidé od soboty v Borovanech. Tamní klášterní muzeum otevře expozici, kde si zájemci prohlédnou obleky hodnostářů ze 17., 18. a 19. století. Podobná výstava se v jižních Čecháh uskuteční úplně poprvé.

Některé z exponátů jsou velmi staré, ten úplně nejstarší pochází z doby posledních Rožmberků, tedy z počátku sedmnáctého století. Nejmladší ornáty jsou z období první republiky. „Využili jsme možností borovanského zámku a rozhodli jsme se sbírku vystavit,“ řekla kurátorka výstavy Kateřina Cichrová z Národního památkového ústavu, který exempláře do expozicce zapůjčil.

Jedná se o schwarzenberské ornáty z kaplí zámků Hluboká a Český Krumlov. Nejsou běžně k vidění na prohlídkách, proto je památkáři zpřístupnili. Sbírka ale není vystavena celá, v depozitářích velká část ornátů ještě nějakou dobu zůstane, protože do klášterních prostor se vejde pouze 40 oděvů.

Tkaniny z Francie

U některých kusů dokázali autoři výstavy přesně určit, kdo je nosil a k jakému účelu. „Máme tady část soupravy, která byla použita při svatbě Josefa Adama Schwarzenberka, známeho díky stavitelskému úsilí na Českokrumlovsku, nebo oděv, který měl na sobě kněz při zlaté svatbě legedární kněžny Idy a knížete Adolfa Josefa v roce 1907,“ vysvětluje Cichrová.

Všechny ornáty jsou ukázkou řemeslných dovedností, především tkalcovství. Většina tkanin je francouzského původu, některé mladší kusy pocházejí z Vídně. Látky doplňují výšivkami, které jsou většinou místní provenience.

„Nejsou to věci, které se pojí přímo k Borovanům, ale představují klášterní oděvy typické pro danou dobu,“ uvedla Alena Seberová z borovanského městského úřadu. Výstavu navíc doplní obrazy, které zase městu půjčila Alšova jihočeská galerie.

Expozice se symbolicky otevře v sobotu 9. července, kdy město pořádá sedmý ročník Borůvkobraní. To potrvá do neděle, kdy vyvrcholí soutěží v pojídání knedlíků. „Výstava bude stála, předpokládáme, že ornáty budeme zhruba po roce střídat. Doufáme, že během několika let uvedeme celou sbírku,“ plánuje Cichrová.

Díky klášternímu muzeu se veřejnosti otevře další část opraveného zámku v Borovanech, který fungoval od roku 1455 jako klášter. V minulém roce město objekt po 13 letech opět zprovoznilo. Loni však zámek spíš fungoval jako zázemí pro kulturní akce. Náklady na opravu činily 60 milionů korun. V budoucnosti by Borovanští také rádi v zadní části zámku vybudovali malý pivovar.

TADEÁŠ NOVÝ
s využitím ČTK