Důkazem faktu, že folklorní vyprávění hrůzostrašných a děsivých historek neskončilo v předminulém století s Erbenovou Kyticí, je sbírka současných pověstí etnografa a folkloristy Petra Janečka. Knihu s názvem Černá sanitka a jiné děsivé příběhy, která vyšla koncem loňského roku v nakladatelství Plot, představí dnes večer v Literární kavárně Měsíc ve dne od 18 hodin sám autor.


Ke sbírání všeobecně známých současných pověstí a fám přivedla Petra Janečka náhoda. „Původně jsem sbíral staré pověsti města Prahy a postupně přicházel na to, že daleko víc si lidé vyprávějí o věcech současných, které mohou mít i svůj vlastní reálný základ. Tak začaly vznikat tyto moderní pověsti,“ říká spisovatel, který se tématu věnuje už od univerzitních studií, kdy se blíže seznámil s americkou a německou folkloristickou literaturou.


Dodává, že více než pověsti patří takové příběhy do žánru bajky. „Na konkrétním příkladě ukazují nějakou obecnou pravdu, určitě tam nalezneme i jakési podprahové sdělení nebo sociální návody. Jejich funkcí je udržovat model tradiční společnosti, který funguje tisíciletí,“ vysvětluje autor 131 mediálně celkem rozšířených pověstí s tématy, jako jsou Automobil, alkohol a drogy či Vrazi, úchylové a přízraky. Čtenář v knize ocení kromě samotného dílčího vyprávění historek také fundované komentáře a závěrečné zobecňující úvahy. V nich interpretuje například několik variant možného vyprávění příběhu nebo se věnuje rozboru jejich zdrojů a cestách šíření. „ Lidé si neuvědomují a ani neřeší jejich reálný či nereálný základ, protože jsou vyprávěny vždycky z důvěryhodného zdroje, kterým je dobrý přítel nebo třeba kolega,“ uvádí Janeček.


Ačkoliv podle jeho slov není tak často moderní pověst svázána přímo s konkrétním místem, ale migruje a ve svých detailech je pak lokální, zmiňuje kromě populární černé sanitky v jižních Čechách ještě koncem 80. let známou záležitost zvanou „soběslavská chřipka“. „Je to samozřejmě eufemismus, jehož základem byla aféra několika mladíků z místního učiliště, kteří šířili známou pohlavní nemoc celkem rychlým tempem. Soběslavi se tenkrát dokonce mezi lidmi říkalo Sofislav. Zkrátka, folklor i pověsti jsou mocné stále,“ uzavírá s lehkým úsměvem na tváři Petr Janeček.