Přání vést umělecký život v ní začalo hořet velmi brzy, „protože si jej do značné míry představuji jako sebeurčení, zároveň ale vím, že to stojí mnoho sil. Dosud ale vždy umění a má práce mohly tento výdej energie vyrovnat,“ říká mladá malířka a literátka. Poté, co dokončila obor malba na Mozarteu u Dietera Kleinpetera a německou filologii v Salcburku a Berlíně, začala naše rodačka z Lince žít ve Vídni. Je to, jak se domnívá, pro mnoho umělců ze spolkových zemí velmi důležitý krok, protože hlavní město nabízí mnoho rozmanitých možností výměny a zajímavých kontaktů.

Dvojí zázemí

Její práce se na první pohled zabývají lidským obličejem, při druhém, bližším ohledání jsou to seriály, gesta a role. Teresa Präauer se inspiruje a čerpá v prvé řadě z knih, časopisů a výstav o dějinách módy a kostýmů i z konvenčních módních katalogů. Všichni určitě znají ztvárnění žen v katalozích, které se každé desetiletí jen nepatrně změní. To, co v těchto sériích zůstává stejné, je pro Teresu Präauer výchozím bodem pro cestu za hledáním vzorů a struktur. „Zajímám se hlavně o povrch, ten pojem vnímám pozitivně, protože jsem si vědoma toho, že povrch a hloubka jsou vzájemně protkány,“ vysvětluje umělkyně.


Ve svých pracích se do budoucna pokouší obě svá zázemí – literární i výtvarné – silněji propojit. Texty o malbách nehrají pro Teresu Präauer vysvětlující nebo doplňující roli, jsou to zcela samostatné práce.


Rok 2007 je pro Teresu Präauer plný událostí. V červenci se mladá umělkyně vydala do Číny, kde si vedla deník, „literární a obrazový“, jak zdůrazňuje. Od půli srpna připravuje v hornorakouském klášteře Schlierbach výstavu v renomovaném Mezinárodním centru pro výzkum kulturních věd (IFK ve Vídni), které umělkyni a její práce představí a bude ve svých prostorách hostit celý jeden rok. Pro Teresu Präauer je napínavé hlavně to, že na dílech pracuje přímo pro tyto prostory, „protože i určitá zadání a omezení jsou podle mě motorem pro mou práci.“