Znáte jejich hlasy z rozhlasu, ale možná byste je na ulici nepoznali. Dnes představujeme Zdeňka Voráče, hudebního redaktora Českého rozhlasu České Budějovice.
Práce s dechovkou
V rozhlase se věnuji především dechovkám, které mě provázejí už od dětství. Znám je z domova z gramofonových desek, televize nebo magnetofonových nahrávek.
Sám jsem se aktivně zapojil do muzicírování už ve 12 letech. Později jsem začal hostovat u Babouků, u kterých jsem pevně zakotvil v roce 1988 a hraji s nimi na bicí dosud.
Českobudějovický rozhlas poslouchám už od 17 let. Tehdejší pořady mě moc zaujaly, hlavně hlasatel Zdeněk Jech svým úžasným klidem ve vysílání. Nikdy jsem si ale nepředstavoval, že se na rozhlasovém vysílání budu sám podílet. Ani jsem neměl důvod přemýšlet o práci v rozhlase, protože od roku 1992 jsem učil na obchodní škole češtinu.
V roce 1999 jsem ale dostal od rozhlasu nabídku na externí spolupráci a začal dělat jedenkrát týdně pořad Profil. Od roku 2003 jsem ještě jako externista začal vybíral Písničky pro radost a od roku 2004 jsem se stal stálým zaměstnancem.
Pracuji teď hlavně s dechovkou, částečně s folklórem, ale vybírám i jinou hudbu, např. do Receptáře Přemka Podlahy. Práce v rozhlase je pěkná, baví mě, i když je někdy časově velmi náročná. Těší mě i odezva posluchačů, která je vynikající.
Uvědomuji si, že pro mnohé lidi jsme srdeční záležitost. Často býváme pro staré a opuštěné posluchače jediným společníkem; o to vroucnější je pak jejich vztah k nám.
Tato práce mi přinesla nejen vnitřní uspokojení, ale i spoustu kontaktů s významnými lidmi z hudebního světa. Stejně tak ale vznikla mnohá přátelství s posluchači, kteří sice sami aktivně nehrají, ale naši hudbu mají moc rádi.
Díky muzice jsem byl už dvakrát v Kanadě, kam mě pozvali přátelé z Vancouveru, kteří nás poslouchají po internetu. Nejsou sami; po celém světě nás poslouchají tisíce krajanů, převážně emigrantů z roku 1968. Stále totiž hrajeme hudbu, kterou rádio vysílalo v době, kdy tady ještě žili. Jsme pro ně nostalgickou vzpomínkou na pobyt ve vlasti.
Zájem o dechovku mezi lidmi je čím dál větší, objednávek o zahrání písničky přibývá. Denně chodí 100 až 150 dopisů a e–mailů, které musíme zpracovat. Naše zásobárna písniček v žánru dechovky je naštěstí obrovská. Máme přes 20 000 titulů a protože kapely stále natáčejí, písně neustále přibývají. Zrovna v této době natáčí své novinky v našem studiu Netolička.
Vojenské novinky
Objevují se stále další domněle zapomenuté písničky. Mnohé uchovali heligonkáři, kteří předávají, co zdědili po tatíncích, a udržují tak tradici. K nejoblíbenějším znovuobjeveným patří bezesporu ty vojenské.
Jak odpočívám? Hlavně cestováním, které mě nesmírně baví už od dětství.
Rád cestuji domovinou i cizinou. Zatím jsem navštívil dvacet zemí tří kontinentů a doufám, že jich ještě mnoho přibyde.
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditPro krajany jsme nostalgickou vzpomínkou
České Budějovice - Zdeněk Voráč z Českého rozhlasu České Budějovice má rád dechovku i cestování.
Hudební redaktor Zdeněk Voráč z Českého rozhlasu České Budějovice.
|
Foto: Deník/Jaroslav Sýbek