Na konci je nyní kniha Příběhy slavných hostinců. Autoři v ní zachytili atmosféru a historii 18 známých podniků, jako jsou U Zlatého tygra, U Salzmannů, Masné krámy nebo pivovar Postřižin v Dalešicích. „Hospody jsou český fenomén, vyjádření češství. Nedělo se v nich nic menšího než revoluce,“ říká jeden z autorů Jan Matěj Krnínský.

Publikaci otevírá portrét pražské pivnice U Zlatého tygra, kde patřil ke štamgastům i Bohumil Hrabal. Toho tam autor kapitoly, herec Milan Šimáček, potkával. V knize mu posílá i fiktivní dopis.

Když se s ním seznamoval, klepala se mu kolena. „Byl jsem cucák. Udělal jsem adaptaci Anglického krále a požádal ho o adresu, abych mu poslal scénář. On nato: jasně, Praha 8, Jodasova…Vy nevíte, kdo to byl Jodas? Jste strašně nevzdělaný!“ pokáral ho Hrabal a herec si hned druhý den zjistil, že šlo o komunistického funkcionáře.

Troška o Hošticích

Kromě Šimáčka se na knize podílel ještě jeden divadelník: Zdeněk Troška. Napsal o ranči Šimona Pláničky v Hošticích a historii tamních hospod.
Všechny restaurace nafotil fotoreportér Deníku Václav Pancer. Autoři si s ním užili například v Dalešicích. Z legrace mu navrhli, že nejlepší záběr bude z komína. A za chvíli zírali, že tam vylezl.

„Ještě se kaskadérsky zaklesl za kovové části a navíc vyklonil. Za ním lezl současný správce, což by jeho předobraz Francin nikdy neudělal,“ vypráví Krnínský, kterého také potěšilo, že v kerské hájence měli kance se šípkovou. Zároveň však v Kersku cítil, že starý svět mizí. „Když člověk projíždí tou alejí, kde jsou ty staré chatky a vedle nich stojí vily za ohromné peníze, měl jsem pocit, že nám něco ukusuje ten starý krásný svět,“ doplňuje.

Kniha přináší řadu historek. Čtenář se například dozví, že díky plzeňské restauraci U Salzmannů vznikla v Praze hospoda U Pinkasů. Když začal v roce 1842 plzeňský pivovar vařit ležák, povozník Martin Salzmann ho naložil a stavil se s ním v Praze za kamarádem, krejčím Jakubem Pinkasem. Ten do roka otevřel hospodu. „Využil reklamní kampaň mezi drožkáři, dal jim ochutnat a ti to okamžitě rozkecali po celé Praze. Odložil šití rouch pro františkánský klášter a začal vařit pivo,“ líčí Krnínský.

Jižní Čechy zastupuje sedm hostinců. Tím nejmenším je markvartická hospoda U Kaprů. Existuje od poloviny 18. století a vlastní ji stále stejná rodina. Došlo ale i na známé podniky jako krumlovská hospoda Na Louži a Masné krámy.

„Existuje skupina štamgastů, kteří tam chodili už v 50. letech a dodnes se schází. Od nich máme historku o člověku, který se sázel a vyhrával strašně moc piv. Vsadil se třeba, jaké převýšení má náměstí od obrubníku ke kašně. A nikdo nevěřil, že je to 158 centimetrů,“ usmívá se Krnínský.

Bude druhý díl

Kniha, která stojí 290 korun, bude mít druhý díl. Ten se zaměří na Moravu, například krčmu U Hanuša v Bystřici pod Hostýnem, kam chodí rád Šimáček. Na prvním místě u něj ale vždy bude Zlatý tygr.

„Od 17 let, kdy jsem se poprvé napil piva, mám dres Tygrů. Pivo tam voní, i český prezident tam zavedl nejmocnějšího muže planety. A moc rád mám i Bredovský dvůr, ten má mistra světa v čepování piva,“ dodává nadšeně.

Zbývá jen varování: četba této knihy může vyvolat ukrutnou žízeň.