Od stavebních projektů k literatuře alespoň na krátko utekl známý jihočeský architekt Jaromír Kročák, kterému v těchto dnech vychází kniha nazvaná Ateliér Konus.

„Při psaní jsem vycházel ze zkušeností, které jsem za třicet let v oboru získal, ale není to autobiografie,“ upozorňuje architekt, který psaní považuje za svého koníčka.

Uzrálé téma
„Téma ve mně zrálo a ukládalo se plno let. Zajímavé a legrační příběhy, mezilidské vztahy v ateliéru, ale i praktiky nebo skrytá korupce, se ve mně štosovaly a musely konečně ven. Tak jsem si našel trochu času na psaní a román je na světě,“ usmívá se Jaromír Kročák s tím, že spontánně napsané dílo pak učesával se Zdeňkem Šmausem.

Někteří lidé se v knize možná najdou, stejně jako jim budou připadat známé i události, kolem kterých se části děje točí.
„Může se stát, že se někdo v knize pozná. Postavy jsou ale vymyšlené. Zachytil jsem i kritické chvíle podané mým pohledem. Co se odehrává ve vymyšleném ateliéru Konus, děje se určitě i v jiných ateliérech,“ tvrdí Jaromír Kročák.

„Změnil jsem ale jména a upravil příběhy, které jsem zkrátil nebo zpestřil. Pravdivé jsou kupodivu absurdní osoby a události, které se čtenářům budou zdát přitažené za vlasy,“ prozrazuje.

„Kniha Ateliér Konus není optimisticky laděná. Nejsem spisovatel a neměl jsem s psaním románu zkušenosti. Druzí lidé z literárního oboru, kteří ho četli, mě ale přesvědčili, abych knihu vydal. Čerpal jsem z reality, ale všechno je pozměněné.“

Hlavní hrdina architekt Jan Konus se ocitá v osobní krizi.
„Je rozervaný životem, sedí mu za krkem vážné zdravotní potíže a potápí se v mezilidských vztazích a konfliktech. Uvažoval jsem, že jeho žena bude potvora, ale tuhle ideu jsem zavrhl. Pesimismu už je na stránkách beztak dost. Žena ho naopak chápe a pomáhá mu, takže v ní má oporu. V knize nechybí ani mírně lechtivé pasáže, vycházející ze skutečnosti. Zachytil jsem i některé tragické osudy, například sebevraždu kolegy, které jsou pravdivé. Ale kniha nejsou žádné vzpomínky architekta ani kronika ateliéru, spíš povídání ze současnosti,“ říká Jaromír Kročák.

Noční rozhovory
„Při psaní knihy jsem se cítil daleko lépe než při vymýšlení domů a projednávání projektů. Muzika a psaní je pro mě relaxem. Psal jsem v noci a celý den jsem se na psaní těšil. Byl to pro mě zážitek. V nočním klidu pak postavy oživovaly, mluvil jsem s nimi, jako by to byly reálné postavy,“ svěřuje se Jaromír Kročák.

Čtení románu, který napsal architekt, může lidem z oboru otevřít oči. „Kniha může pomoci začínajícím architektům po škole, aby věděli, na co si mají dát v praxi pozor, třeba při jednání s klienty. Není to mravoučné čtení ani učebnice, ale zaznamenává letité zkušenosti z praxe, aby člověk například neskončil na lep mafiánům. Zachycuje skryté formy korupce, kde se neplatí penězi, ale nepřímým vydíráním. Všední život hrdiny Jana Konuse ukazuje, že architektura je dvacet procent invence a tvůrčího kvasu a ostatní je politika a překonávání intrik,“ tvrdí autor.

Jaromír Kročák není první, kdo se v rodině vrhl na psaní. „Ne že bych se opičil, ale před lety napsala dcera Eva Kročáková Ztracené vzpomínky. Bylo jí tehdy sedmnáct. Měl jsem zvláštní pocit. Vnímám ji jako rodič celý život, ale když jsem si knihu přečetl, uvědomil jsem si, že dceru téměř vůbec neznám. Zaznamenala skryté pohyby duše, které jsem u ní nečekal.“

Autogramiáda knihy Jaromíra Kročáka Ateliér Konus se koná 26. října od 16 hodin v českobudějovickém knihkupectví Beseda Na sadech. Akci zpříjemní i hudební doprovod Anety Galisové a Jiřího Hebíka se skupinou HE BAND.