Manu propria scriptum aneb Rukopisy, dopisy a podpisy slavných osob se jmenuje expozice 160 originálních archivních dokumentů z 16. až 20. století, na jejichž vzniku a podobě se podíleli významní činitelé českých a světových dějin.


Do deseti skleněných vitrín tak připravili pracovníci všech jihočeských archivů výběr nejvýznamnějších autografů neboli vlastnoručních psaní. Tak vedle vlastnoručního příkazu francouzského krále Ludvíka XVI. strážci pečeti tu najdeme vlastnoruční podpis amerického prezidenta George Washingtona s poděkováním za zaslaný soudek francouzského červeného vína, vlastnoručně podepsanou žádost herce a režiséra Oldřicha Nového o sdělení ve věci internátu pro dceru Janu nebo Křižíkův vlastnoručně podepsaný projekt elektrického osvětlení města Tábora.


Mezi řadou nejrůznějších dopisů významných evropských a zámořských státníků, politiků, umělců, slavných vědců, cestovatelů, průmyslníků a architektů objevili jihočeští archiváři několik vzácností, ke kterým patří lístek papíru podepsaný M. Lutherem, originál rozměrného dopisu skotské královny Marie Stuartovny či unikátní notová partitura W. A. Mozarta spolu s dopisem z konce 18. století, ve kterém zpravuje přítele o podrobnostech přípravy opery Don Giovanni, jehož materiální hodnota by se podle ředitele archivu pohybovala v milionech.


„Chtěli jsme, aby se zde soustředily nejrůznější skupiny lidí od panovníků přes vědce, církevní představitele až po kulturu. Někdy jsme přišli na to, že jsme si vymysleli skupinu, ke které jsme získávali materiály do jedné vitríny těžce, jindy – jako například u spisovatelů, hudebních skladatelů a osobností vědeckého života – jsme měli tolik jmen a tolik podpisů, že jsme museli vyřazovat,“ uvedl ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích PhDr. Vlastimil Kolda.


Zdrojem písemností pro uspořádání výstavy byly podle jeho slov zejména šlechtické archivy, protože sběratelská činnost byla mezi šlechtou rozšířena, jak Schwarzenberkové, tak Černínové autografii sbírali. Mezi další naleziště písemností patřily například osobní pozůstalosti významných osobností regionu, které si dopisovaly se širokým spektrem lidí, a archivy různých spolků.


„Každou výstavou bych rád představoval archivní materiály trochu v jiném světle, aby je veřejnost nechápala jako něco skrytého a utajeného. Chceme archiv brát nejen jako státní úřad, ale i jako kulturní instituci , takže se snažíme pořádat výstavy a přednášky. Proto každá možnost prezentovat archiválie je pro nás zajímavá a vítaná,“ uzavřel Kolda.


Expozice bude k vidění každý pracovní den od 9 do 17 hodin.