Jihočeská filharmonie vyhlásila pod novým vedením smělé cíle, zvláště pokud jde o spolupráci s umělci ze sféry populární hudby. Senzační vize s angažováním artrockového klávesisty Keitha Emersona nevyšla a bohužel už ani nevyjde. Uskutečnily se naštěstí jiné projekty, skromnější po stránce organizační, nikoliv však nutně po stránce umělecké. K nim bychom mohli počítat společný koncert Jihočeské filharmonie pod vedením Vojtěcha Spurného se zakladatelem slovenské moderní populární hudby Pavolem Hammelem z října 2014. Teď mají posluchači možnost vyslechnout si věrnou podobu českobudějovického vystoupení na CD s názvem Pavol Hammel & Jihočeská filharmonie Live vydaném na podzim roku 2015.

Album obsahuje 17 písní. Repertoár zahrnuje jak písničkářovy evergreeny Smutná ranná električka či Balada o smutnom Jánovi, tak nové skladby Predohra k baletu Everest, Vôľa bohov nebo Unikám – ty v Českých Budějovicích zazněly, jak je poněkud úsměvným zvykem říkat, ve „světové“ premiéře. Ve třech písních včetně zmíněné Predohry k baletu Everest se vedle Hammela představuje také zpěvačka Andrea Zimányiová.

Nové CD zachycuje společný koncert, který odehráli Jihočeská filharmonie a Pavol Hammel.

Jak píše Otakar Svoboda 
v průvodním komentáři CD, dobrá hudba vždy stojí za nový pohled a zpracování – historicky vzato, bez těchto nových pohledů a zpracování by „dobrá hudba“ ani neexistovala. O tom, zda lze Hammelovy písně v decentním filharmonickém hávu považovat za nějaký zásadní nový pohled, by bylo možné polemizovat. Faktem zůstává, že vychází-li některý z domácích populárních umělců podobné fúzi vstříc, a to už jaksi z podstaty tradice své tvorby, pak je to právě Hammel. Určitý klasicizující element byl v jeho písních (melodiích i aranžmá) patrný od samotných počátků v šedesátých letech, a to nejenom v případech písničkářovy spolupráce se skladatelem Marianem Vargou, i když zde byl zřejmě nejvýraznější. Ne náhodou se orchestr na nové desce nejvíce prosazuje právě ve Vargově písni Možno, která může hudebním charakterem ve finále evokovat třeba koledu z dílny kantora Ryby.

Plně orchestrální sazba 
v písni Možno v úpravě aranžéra Antona Popoviče je však na desce spíše výjimkou. Většina skladeb vychází z výborného jemně swingujícího doprovodu skupiny Prúdy, Jihočeská filharmonie je zde vkusnou, byť aranžérsky docela konvenční a nijak nepřekvapující nadstavbou. Skutečnost, že orchestr nevytahuje do popředí refrénové melodie, zbytečně nedramatizuje a neruší, tak, jak se to u podobných folk-popových a jiných „crossoverů“ nezřídka stává, je ale ku prospěchu věci. Písně neztrácejí svoji původní identitu, k posluchači promlouvá stále především písničkář Pavol Hammel – filozofující o životě a vzpomínající na dětství. Nic jiného si asi Hammelův fanda nepřeje.

Pavol Hammel a Jihočeská filharmonie: Live. Celkový čas 65:25, Radioservis, 2015.

JAN BLÜML
Autor je muzikolog

Hodnocení Deníku: 70%