„Co se vůbec obecně zachovalo z památek 
v původní a pietní formě? A my tu před sebou máme křehký materiál z písku a vody!“ Podobnou otázku si možná neklade jen památkář – profesionál, nýbrž každý citlivý milovník starší architektury, ať již městské či venkovské. Nejde přitom jen o písek 
a vodu. Ve hře jsou stopy historické paměti, kulturní dědictví, naše vlastní identita: hodnoty krásy a vkusu. Mimo jiné i o tom, že se právě ony 
v průběhu času dramaticky mění, se lze přesvědčit v knižní novince Jakub Bursa a jihočeská venkovská architektura.

Autorský kolektiv složený 
z odborníků z oblasti památkové péče a historie v ní oživil odkaz patrně nejznámějšího zedníka a štukatéra, jenž se kdy narodil a působil na jihu Čech. Jmenoval se Jakub Bursa. Světlo světa spatřil roku 1813 v Dolních Nekvasovicích v podhůří Šumavy. Oslavu dvousetletého výročí narození si nepochybně zasloužil. Třeba proto, že se stal „nesmazatelnou značkou“ jihočeské zděné venkovské architektury, tvůrcem krásy. Paradoxně byl však až dosud spíše legendami opředenou postavou: stavitelem bez stavebních plánů, jenž přidával cukr do malty, pracoval lacino, zemřel 
v chudobinci. Tolik posmrtný mýtus o staviteli.

Tvůrci knihy věnované Bursovi přistoupili k tématu zahalenému do hávu báchorek poctivě. Jejich záměrem bylo závoj domněnek sejmout, představit skutečnou bytost 
s jejími rodinnými kořeny, cestou ke vzdělání, životními osudy, dovednostmi i rukopisem. Výsledkem důkladného archivního průzkumu se stal plastický obraz patrně prvního jihočeského zedníka, který se na fasády svých děl podepisoval a utvářel po několik desetiletí malebnou podobu dnešního Prachaticka a Strakonicka. Nutno dodat, že již samotné zednické řemeslo je jen velmi málo probádanou oblastí.

Kniha Jakub Bursa a jihočeská venkovská architektura.Jakub Bursa však není jediným protagonistou knihy. Autoři jej citlivě zasadili do vnitřní krajiny jeho života i té vnější, v níž zanechal dosud nezahlazené stopy jako stavitel. Svébytnými postavami příběhu jsou tak sama venkovská společnost 19. století 
s jejím ročním cyklem, pestrá škála tehdejších řemesel, zedník zrozený na konci „doby dřevěné“ v závěru 18. století, jihočeská vesnická architektura, samotné Bursovy stavby a jejich příběhy.

Velkým kladem knihy je její bohaté obrazové provedení. Čtenář si může udělat lepší představu o díle Jakuba Bursy například v katalogu venkovské architektury na Vlachobřezsku, jenž tvoří samostatnou kapitolu. Její součástí jsou reprodukce výřezů map ze stabilního katastru z roku 1837, které zachycují často ještě dřevěné usedlosti. Kromě dokumentačních fotografií, jež zobrazují současnou veselejší či smutnější podobu Bursových stavení, si lze prohlédnout poetické snímky architektonických detailů od fotografky Ivany Řandové, řadu černobílých archivních fotografií jihočeského venkova, kresby, stavební plány 
i reprodukce děl vybraných malířů českého jihu, Miloslava Troupa, Maxmiliána Boháče či Josefa Sahuly.

Jakub Bursa, zednický mistr z Vlachova Březí, je zpřítomněn výstavou v Městském muzeu ve Volyni. Na snímku obraz Milana Peterky.Nedostatkem knižní pocty k Bursovu výročí je naopak nejednota stylu, v němž je napsána. Neodráží pouze skutečnost, že se na ní podílelo více autorů. Ukazuje i určitou nejednoznačnost, komu je vlastně určena. Zatímco některé pasáže týkající se života na venkově v 19. století a životní poutě Jakuba Bursy jsou psány velmi poetickým jazykem neskrývajícím literární ambice, kapitoly věnované architektuře a s ní spojenými technickými záležitostmi osloví spíše odborníky, případně velmi vážné zájemce z řad laiků.

Pro milovníky venkovské architektury, zvlášť pokud sami nějakou starší nemovitost vlastní, může mít velký význam závěrečná kapitola Péče o památky venkovského stavitelství, jež obsahuje řadu cenných informací praktického rázu. Jinak zdařilé, výpravné dílo o Jakubu Bursovi lze doporučit každému, kdo si občas klade otázku: „Co se vůbec obecně zachovalo z památek v původní a pietní formě?" 
A rovněž tomu, kdo usednuv pod stoletou lípu na návsi při pohledu na syntetickou citrónovou žluť fasády selského statku dosud nerezignoval.

Hodnocení Deníku: 80%



VÁCLAV GRUBHOFFER
Autor je kulturní historik

Ondřej Fibich, Pavel Hájek, Jan Müller, Ivana Řandová, Karel Skalický, Jana Štorková : Jakub Bursa a jihočeská venkovská architektura. 303 stran, České Budějovice 2014, Národní památkový ústav, 390 Kč.