Počítačem řízené světelné show jsou dnes v módě. „Rukodělná“ alternativa techniky, kterou nabízí ve své novince nezávislé divadlo Kvelb z Českých Budějovic, se tak může jevit jako zajímavý nápad.

Zhruba půlhodinové představení na festivalu Dada Inspirační dny v Jindřichově Hradci nezačalo špatně. Oranžová fosforeskující šipka vyplula za zvuku dynamické elektronické hudby do temného prostoru, postupně přibývaly další pomyslné ukazatele a tvořily i pro dítě snadno pochopitelné znaky – namátkou hodiny či kompas. Šipky pak vystřídaly planety, následovala variace na cosi jako velký třesk, zobrazená divokým pohybem fosforeskující stuhy. Divák si nemusel ani moc namáhat fantazii – že šlo o stvoření světa, bylo totiž vcelku jasné. Zbývalo jen uvést na scénu člověka.

Paprsky je název nového představení, které nabízí Divadlo Kvelb z Českých Budějovic.A právě v tuto chvíli se snaha o nadčasový příběh vyjádřený za pomoci světelných obrazů začala rozplývat. Moment stvoření života byl totiž pojat s tak velkou nadsázkou, že následné seriózní kladení si otázek po smyslu směřování lidstva už prostě nebylo možné. Světelný kosočtverec, který se po poměrně komplikované genezi přeměnil v člověka, totiž představení naladil spíš do tóniny rozverného hledání tvarových možností světelných loutek než na meditativní notu. K vidění byl postupně muž, žena a jejich idylický milostný příběh, zakončený stavbou domu a zrozením dítěte. Chyběl už jen onen pověstný strom a příslovečné poslání muže mohlo být kompletní.

Zkrátka ideální průběh lidského života korunovaný spokojenou a fungující rodinou. A tím to všechno najednou skončilo. Sami diváci byli náhlým a snad až příliš didaktickým závěrem o hodnotě rodiny zmateni a potlesk se sálem začal rozléhat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že nic dalšího už skutečně nepřijde.

Paprsky je název nového představení, které nabízí Divadlo Kvelb z Českých Budějovic.

Použití obřích loutek k poetice Divadla Kvelb patří, v případě Paprsků byl jejich vzhled okleštěný na základní jednoduché čáry, vlastně trubky, které dokázaly snadno zaujmout fosforeskující barevností. Výslední světelní panáci byli originální a dokázali být i působiví –  především ve chvíli, kdy je vodiči rozpohybovali do hlediště. Technické provedení mělo sice své slabiny, některé přesuny byly těžkopádné, občas divadelníci i přes tmavé oblečení zastínili ostatní obrazy, ale budiž – Kvelb je schopný svou produkci připravit prakticky kdekoliv a nějaké to zaškobrtnutí k boji s neznámým terénem patří. Stejně tak i improvizace, k níž se musel Pavel Lukas a jeho tým uchýlit v době krátkého výpadku zvuku.

Paprsky je název nového představení, které nabízí Divadlo Kvelb z Českých Budějovic.Právě přítomnost živého člověka činí Paprsky v kontextu dokonale provedených, ale chladných laserových show výjimečnými. Škoda jen, že kus nemá propracovanější příběh, který by  diváka oslovil, zanechal v něm hlubší stopu a donutil jej trochu přemýšlet. Obávám se totiž, že bez této přidané hodnoty se Paprsky zařadí mezi další krátké zábavné výstupy, které pobaví netradičním humorem, vizuálnem přesycený divák na ně však po okamžiku prchavého nadšení s klidným svědomím zapomene. A to je pro divadlo přeci jen zatraceně málo.

Hodnocení Deníku: 50%

JITKA RAUCHOVÁ
Autorka je kulturní historička