Rok Rožmberků zahájí na Hradě Petr Vok

Od soboty 6. listopadu přesně za rok to bude 400 let, kdy na zámku v Třeboni umřel poslední Rožmberk Petr Vok. Tento šlechtický rod připomenou v roce 2011 výstavy, slavnosti, divadla, turistický průvodce, pamětní mince i známky. Rozpočet oslav s názvem Rožmberský rok, jež zahájí v prosinci expozice Rok růže v pražském Rožmberském paláci, činí 20 milionů korun.

S nápadem přišel šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec. Narodil se v Českém Krumlově, 15 let vyrůstal ve Vyšším Brodě, rožmberské nekropoli, a spravuje řadu jejich rezidencí. „S překvapením jsem zjistil, že se nikdo nikdy nepokusil shromáždit významné rožmberské artefakty, které jsou roztroušeny po různých institucích. Zná je v podstatě celý svět a často ani neví, že jsou to umělecká díla nebo předměty, které vznikly z iniciativy nebo za přímé finanční podpory Rožmberků,“ řekl Pavelec.

Zlaté rouno i Záviš

Všichni podle něj znají Mistry Třeboňského oltáře a Vyšebrodského oltáře, Krumlovskou madonu, tuší, co je Řád zlatého rouna, který nosil na hrudi Vilém z Rožmberka a jenž je stále ve vyšebrodském klášteře. Pavelec se snaží, aby tyto skvosty včetně Závišova kříže nabídla výstava od května do srpna v pražské Valdštejnské jízdárně. „Je to řada děl, která stojí za to, aby byla přístupná,“ doplnil. Expozice Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami bude srovnatelná s výstavami Rudolf II. a Praha či Albrecht z Valdštejna a jeho doba.

Oslavy odstartuje v prosinci expozice Rok růže na Pražském hradě. Rod zachytí dobové dokumenty, fotografie, obrazy i portréty, lidé si vyzkouší i výrobu pečeti. „Návštěvníky, které uvítá sám Petr Vok, vrátí do rožmberských časů jak replika šatů, které si budou moci vyzkoušet, tak pohled pod rožmberské jídelny či poslech dobové hudby,“ upřesnil Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje, který oslavy spoluorganizuje.

Desítky akcí se uskuteční také v jižních Čechách. Kraj podpořil třemi miliony korun 50 žádostí o grant. Figurují mezi nimi nová forma prohlídek na hradě Rožmberk, věci spjaté s gastronomií, aktivity škol nebo Jihočeské divadlo, které ve Zlaté Koruně uvede hry o šlechticích.

„Pomůžeme sehnat peníze na opravu kláštera Vyšší Brod, jenž byl Rožmberky založen a dotován. A zejména chceme pomoci, aby mohl být představen Závišův kříž, třetí nejdůležitější movitá kulturní památka v Česku,“ vypočítal radní František Štangl.

Pohřební průvod Voka

Program nabídnou i instituce, které kraj zřizuje. Jihočeské muzeum připraví na Žumberku výstavu o rybníkářství, knihovna ukáže staré tisky o době vlády rodu, krumlovské Regionální muzeum představí odívání šlechticů, přičemž vzniknou i čtyři repliky honosných kostýmů. Prachatické muzeum vytvoří expozici o tom, jak Petr Vok vyplatil velitele pasovských žoldnéřů, a strakonické muzeum přiblíží dobu, kdy na hradě sídlil velkopřevor pro české země.

Sérii aktivit nachystali památkáři. V lednu otevřou Hradní muzeum v Krumlově, v červnu rožmberskou trasu na Kratochvíli, na podzim to budou Renesanční noc na krumlovském zámku, vydání známky či mince. Na 6. listopad připadne rekonstrukce pohřebního průvodu Petra Voka. „Připomeneme činnost a význam tohoto rodu pro české země,“ shrnula ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

Kolektiv autorů sepíše knihu, jež obsáhne kritický pohled na šlechtice a interpretaci rožmberské legendy. Některé otázky jsou však nezodpověditelné. „Je to naprosto osobitý rod, který vedle panovnických dynastií Přemyslovců a Lucemburků jediný v této míře upoutal tak velkou pozornost tuzemskou i zahraniční,“ podotkl místopředseda Akademie věd Jaroslav Pánek.

Jako inspiraci ocitoval Pavelec část závěti Petra Voka. Praví se v ní: Ale i v tomto jest má celá a dokonalá vůle, a to míti chci, aby všecky statky ode mně tímto kšaftem odkázané… všecky ty důchody z těch panství, na milosrdné skutky, totiž na vzdělání škol, akademií, kostelů a špitálů, vychovávání stipendiátů… též profesorů vynakládali… a počet každoročně z toho činiti povinni byli. „Chceme tento rok z toho počet činiti,“ dodal.

Rok 2010

Rok 2011