Do Budějovic, kde vystoupení začne v 21 hodin, se těší, protože koncertování ho stále hodně baví. „Hraní nás těší, sytí a kojí," říká v rozhovoru 48letý Nebřenský.

Jak koncert pojmete?
Budeme hrát nejlepší písně současnosti namixované 
s nejoblíbenějšími skladbami minulosti. Publikum se může těšit na pět dobře vyzrálých hudebníků mladistvějšího vzhledu, kteří používají k vyjádření hudební nástroje a tvoří dohromady kapelu, jinde na světě nevídanou a neslýchanou. K nohám vám položíme celý náš původní a ryzí svět a nabídneme vám v něm ozdravný pobyt – inspirativní a občerstvující návštěvu… To vše od 7,226 eura!

Jak vybíráte písně? Na křtu CD jste hráli Něhu a Meluzínu s jazykem na kolejích. To jsem nikdy živě neslyšela.
Ano, tyto dvě jmenované, ale i některé další skladby se v současnosti zřejmě nehodí ke koncertnímu provedení. Jsou na pódiu příliš intimní. Výběr skladeb pro klubová vystoupení je průnikem repertoáru, který sami chceme nejvíce hrát a toho, o jaký nás nejčastěji žádá publikum.

Většinou se najde někdo, kdo prahne po vašich bajkách Kapitán pejsek, Zajíc a koza, Prasátko. Není už to někdy rutina?
Náš koncertní výraz je hodně svobodný, založený na společném pocitu a částečně improvizovaném provedení všech skladeb – nejen těch bajek! Hraní nás baví, těší, sytí a kojí, takže o rutině nemůže být řeči.

Současná Vltava se trošku liší od té „staré". Zapříčinili změnu nově příchozí členové, nebo jste se jako autor posunul během sedmi let jinam?
Změnu ovlivnili noví členové, ale vše je změněno a vše je nové. To by mě nebavilo dávat dohromady nějakou starou kapelu… Starý zaprášený kolotoč!

Peter Binder přirovnal vaši spolupráci k sehranosti McCartneyho a Lennona…
My jsme dvojice dobře se doplňující. Jako ti dva bratři – on byl lepší v počtech a já zas lépe četl… Počítat neumíme ani jeden, ale navzájem se podrobujeme zvláštnímu druhu náročnosti, který nám pomáhá dobrat se spokojeného, ztotožňujícího výsledku. Na principu Lennon / McCartney jsme se domluvili, protože se spolu potkáváme nad písničkami už mnoho let a vytváříme je opravdu společně. Jeden dá hlínu, druhý zatopí 
v peci, ale šém je společný.

Píseň Kristuša je jediná věc, kterou jste neotextoval. Proč jste se rozhodli dát na desku slovenskou písničku? Řekněte něco o autorce Janě Hanákové.
Je to moje kolegyně z divadla Sklep, milovaný anděl a přítelkyně. Písnička vznikla původně pro Janu, poloviční Slovenku, na její slovenský text do představení Besídka. Stalo se však, že jsem s Kristušou srostl natolik, jako by měla být určena pro mě a pro Vltavu. S Peterem jsme jí pak ještě hodně šatů, ba i spodničky vyměnili, až je taková, jakou ji znáte. Je to píseň nevěsta.

Jakou deskou by si začínající fanoušek vaší kapely měl poslechnout první, aby si udělal obrázek o vaší tvorbě?
Nejpraktičtější bude začít aktuálním albem Komedianti se vracejí domů a to si nechat podepsat při návštěvě našeho koncertu. Takto iniciovaný jedinec se stává členem volného bratrstva lidí poznamenaných Vltavou a bude-li chtít, naše starší a dnes už obtížně sehnatelné desky se mu samy do cesty připletou!