VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ROZHOVOR: Stříhali mě v Březí, které zmizelo kvůli Temelínu, říká Hájíček

České Budějovice - Se spisovatelem o jeho novém románu Rybí krev, příběhu tří kamarádek z vesnice, zbourané kvůli jaderné elektrárně.

25.5.2012 2
SDÍLEJ:

Spisovatel Jiří Hájíček, držitel prestižní ceny Magnesie litera, vydal nový román Rybí krev, příběh lásky od Temelína.Foto: Deník/ Václav Pancer

Na levém břehu, kde bývala naše chalupa a za ní škola, není nic. Jez je pryč. Všechno je pod vodou, říká v románu Rybí krev hlavní hrdinka Hana. V nové knize spisovatele Jiřího Hájíčka se po 15 letech strávených v cizině vrací v roce 2008 do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrostla, chtěla se vdát a učit v jednotřídce. Ale na návsi stojí sama. Příběh tří kamarádek, které osud rozpráší do světa, se rozjíždí na přelomu 80. a 90. let, kdy se kvůli stavbě Temelína zbouralo několik vesnic. „Je to román psaný víc srdcem než myslí," říká 44letý budějovický prozaik, jenž za poslední román Selský baroko získal cenu Magnesia Litera.

Jak jste k tématu došel? Pocházíte z Purkarce, odtud pramení osobní vazba?
V Selským baroku jsem se věnoval sedlákům a kolektivizaci, což jsem měl převážně z druhé ruky, z archivů, zkoumal jsem dobu a generaci svých rodičů. V nové knížce je podobná vazba k rodné hroudě a to, že lidé opouštěli své domovy. Zajímá mě vztah člověka k domovu, k chalupě, ke krajině a říkám si – i na sobě – kam až je to zdravé a kdy už je člověk příliš připoutaný.

Vycházel jste z vlastních zkušeností?
Přímo ne. Tyhle věci se děly v 80. a začátkem 90. let. V té době jsem měl jiné starosti, pak jsem byl na vysoké škole, na vojně, začal jsem pracovat… Ale když tady žijete, stavba Temelína se vás nemůže netýkat. A když jsem přemýšlel o tématu, přišlo mi, že se pomalu zapomíná, že několik vesnic tehdy kvůli stavbě zmizelo.

Čerpal jste při psaní i z nějakých dokumentů?
Existuje literatura faktu. Hlavně dvě knihy od Tondy Pelíška, Po nás planina a Lidé od Temelína. Probíral jsem to s ním. Pak jsem přes svou bývalou profesorku němčiny objevil jejího žáka Jana Bartušku. Ten napsal kronikovou knížku Vybledlé kontury. Je rodák z Březí, leccos si pamatuje a je takový ten typ vesnického písmáka, kteří psali kroniky. Moje postavy jsou ale vyfabulované. Doufám, že až knihu budou číst lidé, kteří z toho něco zažili, vezmou v potaz, že je to román. Já jsem si do známé historie dosadil své postavy a příběhy.

Jaké vzpomínky máte k tématu z dětství?
V Purkarci jsem vyrůstal a chodil tři roky do školy, pak jsem tam jezdil každé prázdniny. V Březí jsem hrál s klukama fotbal na hřišti, které zmizelo. A jednou za čas mě děda vzal k holiči do Březí. V Purkarci jsme sedli do autobusu, děda mě nechal ostříhat, sebe taky. Pamatuju si oficínu pana Volfa, starého pána s knírkem, železné křeslo a bílý lajntuch jak z Kainarovy básně Stříhali dohola malého chlapečka…

V příběhu jde ale hlavně o vztahy. A ženské hrdinky se jeví jako kladné postavy, zatímco muži spíš záporné.
Vesnické holky byly většinou správné, silné osobnosti. Měly zdravý selský rozum, uměly se přirozeně rozhodovat. Když se jelo na brigádu, byly nejlepší, protože byly zvyklé dělat z domova, na zahradě, obracet seno, pomáhat s hospodářstvím. Já jsem z vesnice, takže můj nový román je „hold" vesnickým holkám, se kterými jsem kamarádil. A chtěl jsem mít tentokrát hlavní hrdinku holku.

Když se po letech Hana setkává s otcem, bratrem a kamarádkami z dětství, říká: člověk po čtyřicítce si chce udělat pořádek sám v sobě, uzavřít staré bolesti. Vám bylo 40 před čtyřmi lety. Měl jste podobnou potřebu?
U mě to zrovna souvisí se čtyřicítkou. Ale jinak si myslím, že hodně lidí cítí, že se nějak mění energie a něco důležitého se v tomto období láme. Já se snažím dělat si v sobě pořádek hlavně psaním. A řekl bych, že Rybí krev je moje nejdospělejší knížka, myslím si, že mnohem lepší než Selský baroko. A taky s ní něco skončilo.


CELÝ ROZHOVOR v pátečním Deníku

Autor: Václav Koblenc

25.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Výstavba kanalizace uzavře silnici

Ilustrační foto.

Bezdomovci se museli stěhovat

Muž si ustlal u kolejí, měl velké štěstí

Jindřichův Hradec - Alkohol zřejmě sehrál velkou roli v sobotu večer, když muž usnul u kolejí a zřejmě ho zachytil vlak. Vyvázl se zraněním hlavy.

AKTUALIZOVÁNO

U Semic se stala nehoda. Řidič a dva malí synové jsou vážně zraněni

Písek - V neděli před 14. hodinou se stala na silnici I/20 na trase Písek - ČB nedaleko Semic vážná dopravní nehoda. Čelně se střetla dvě osobní auta - Škoda Octavia a Škoda Felicie. Během nehody došlo ke třem vážným a jednomu lehkému zranění. Na místě zasahoval vrtulník. 

Svědci mohou policii pomoci

České Budějovice - Dopravní policisté ze Skupiny dopravních nehod v Českých Budějovicích prosí případné svědky dopravní nehody o pomoc. K incidentu došlo v rozmezí od 10. října od 17 hodin do 11. října do 8 hodin v Netolické ulici před domem č. p. 1180 v Českých Budějovicích. Dosud neznámý řidič vozidlem nespecifikované značky poškodil zaparkovaný vůz tovární značky Ford Focus šedé barvy. Z místa nehody ujel. Informace můžete policii sdělit na telefonním čísle 158.

Policie vyzývá řidiče nákladního vozidla a svědky o pomoc

Dasný - Policisté z Dopravního inspektorátu policie České republiky v Českých Budějovicích prosí veřejnost o pomoc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení