Když jsem téměř před půlkou století poprvé viděla toho plachého hubeného kluka s výrazným obočím a vlasy spadajícími do čela, který si na pařezu, stranou od ostatních, melancholicky brnkal na kytaru zadumané melodie, ani ve snu mne nenapadlo, že z něj jednou bude folková hvězda. Tím spíš, že naše tehdejší zelené období patřilo především písničkám, které byly plné drsných kovbojů, desperádů a vášnivě milovaných Anit.

Ale Pavel Lohonka, tenkrát učeň plzeňské Škodovky, se tvrdošíjně držel své trochu zasmušilé, ale přemýšlivé parkety, která mu hned v počátcích vynesla přezdívku Žalman a později zasloužený úspěch. I když musím dodat, že ani písničky z jeho nejranějších tvůrčích dob, které se dodnes zpívají u ohňů a v trampských hospůdkách, žalmy zdaleka nepřipomínají. Ovšem ona romantická zasněnost, která mu zpočátku nesměle vyšlapávala cestičku k srdcím posluchačů a hlavně posluchaček, zůstala hlavní esencí všech jeho dalších hudebních koktejlů, ať už je šejkroval či popíjel s kýmkoliv.

A pak láska! Přes veškerá zklamání a rozchody zůstával pořád tím dychtivým a v jedinečnost lásky věřícím rytířem, na jehož turnajovém kopí vlály postupně šátky několika dam. Vždycky však zároveň v barvách hudby, která mu nikdy neodmítla šanci vyzpívat se z vítězství i z proher, z radostí i bolestí. Snad i proto mu čestný titul Rytíř českého folku tak padne.

Rozhodujícím hudebním i životním Žalmanovým předělem byl vznik Minnesengrů, z nichž se za 17 let na folkové scéně stala legenda. A myslím, že právě tyhle vazby, společně se zákonitou přitažlivostí rodného místa, patřily u Žalmana k těm nejsilnějším, které podmínily jeho postupné návraty zpátky ke kořenům. Díky tomu taky vznikla paralelně se zaběhnutým 'spolem' druhá Žalmanova doprovodná formace – 'a hosté' či komorní pořady na jihu.

A o tom, že pro Žalmana znamená přízeň a mínění publika zásadní klíč i k budoucnosti, svědčí jeho odpověď na otázku, dokdy plánuje ještě vystupovat. Opakovaně totiž říká: dokud mě lidi budou chtít poslouchat. A já věřím, že to bude ještě hodně, hodně dlouho.

hanhos@centrum.cz