Rytmičtí Čankišou strhnou na první poslech

V září spatřila světlo hudebního světa nová, v pořadí již pátá deska brněnského souboru Čankišou. Kapela, která proslula nezaměnitelným etnorockovým soundem okořeněným mytologií o lidu Čanki stejně jako koncerty nabitými energií, na desce Faÿt (v jazyce Čanki znamená číslovku pět) představuje solidní rockový nářez, který posluchače okamžitě chytne.

Autorský podíl na 11 nových písních nesou jako tradičně všichni členové skupiny, jejíž obsazení více než 13 let nedoznalo žádných změn: zpěvák Karel Heřman, bubeník Zdeněk Kluka, kytarista Martin Krajíček, perkusionista Jan Kluka, baskytarista Roman Mrázek a dechaři David Synák a René Senko.

Fanoušci, kterým imponuje stylová a žánrová rozmanitost Čankišou, nebudou zklamáni ani na desce Faÿt. Rocková tradice je cítit již z první skladby Absintro, kdy rytmická hra na strunné nástroje v alternativním ladění do určité míry připomíná akustické období Led Zeppelin a experimenty Jimmyho Pagee s východními hudebními inspiracemi. Atmosféru první krátké písně, která funguje jako jakési intro k příběhu desky Faÿt, dotváří 'prodlevový' zpěv Karla Heřmana.

Klidnější akustický úvod vystřídá rockový nářez v druhé skladbě, po níž je album pojmenováno. Již zde se dobře ukazuje, jak dobrý smysl pro stavbu úderného rockového riffu muzikanti z Čankišou mají. Chytlavá riffová kompozice navíc vyniká pěkným melodickým refrénem. Kromě rocku album charakterizuje využívání výrazových prostředků funku v podobě krátkých 'štěků' dechové sekce, generálních pauz, stop timeů apod. Funkem se inspiruje mj. jedna z nejlepších písní desky Antory Peça s výborně vystavěným riffem, který v závěru skladby vplývá do monumentálních a maximálně působivých gradací. Na nové desce Čankišou posluchač dále zaslechne ozvěny cikánské hudby v písni Vardusa Saza, balkánskou dechovku v Narapundey nebo sambu v závěrečné skladbě Kambines.

Podobně jako na předchozích deskách, také zvuk nového alba formuje široké spektrum rozmanitých exotických nástrojů, mezi nimiž slyšíme perkusivní instrumenty jako tarabuku či ghatam, nebo dechové nástroje typu sopilky nebo didjeridoo. Netradiční barvy přinášejí rovněž strunné nástroje mandolína, ukulele a saz, stejně jako výrazný Heřmanův vokál používající techniky hrdelního zpěvu, jódlování apod.

Ačkoliv výraznou složkou hudebního projevu Čankišou je právě barva vycházející z množství rozmanitých hudebních nástrojů, dominantním prvkem je rytmus, jemuž se podřizuje vše. Rytmický průběh na albu Faÿt však zdaleka nezajišťují pouze bicí a perkuse, ale do značné míry i primárně melodické nástroje. Důkazem jsou například výrazně rytmizované sólové výstupy dechových nástrojů a elektrické kytary v písni Lavar dy Sara. Co se týká samotných bicích, hra českého rockového matadora Zdeňka Kluky je perfektní. Hraje jednoduše, čímž vytváří prostor pro další rytmické vrstvy. Výsledkem je potom aranžérsky přesvědčivý strhující polyrytmický komplex.

Na závěr nelze nezmínit zdařilý obal desky ve formě digipaku, u něhož posluchač pouze zalituje konce vinylových desek. Zajímavému obrazovému doprovodu desky Faÿt by velký formát elpíčka jednoznačně slušel.

JAN BLÜML
Autor je muzikolog

Čankišou na jihu