Kykyryký, vole! Provokativní 'výtržnický' výkřik, jenž rámuje jednotlivé scény, nejlépe ve zkratce ilustruje páteční premiéru Loutkohry Jihočeského divadla. Její zpracování příběhu Toma Sawyera, hrdiny Marka Twaina, jež uvede od 17 hodin v budějovickém Malém divadle, má totiž punkový nápřah a je plné rebelského vzdoru.

Sami inscenátoři tvrdí, že jde o koncertní provedení klasického díla americké literatury, vyprávěné muzikou. „Je to zábavné čtení, hodně epizod, záznam jednoho dospívání a bavilo mě, že se z toho dá příběh postavit libovolně. Krom toho je hezké, že je to dost hořká knížka, spousta momentů, které jsou hodně zlé, drsné, zvláštní něha, ale žádná čtyřlístkovská – pořád je tam nějaká smrt, žádná limonáda,“ řekl dramaturg Tomáš Jarkovský.

Hlavní téma: iniciace

Zásadní posun je v tom, že hlavní roli hraje žena, a ještě k tomu má jméno Nancy. Režiséra Jakuba Vašíčka záměna napadla, když poprvé spatřil Lucii Škodovou.

„Viděli jsme holku, která vypadala jako Tom Sawyer a přišla nám hrozná škoda toho nevyužít. Tak jsme to celé přepsali, aby ty peripetie prožívala ona, čímž nám z toho vypadla postava Sawyera,“ vysvětluje režisér, který podle twainovského hrdiny pojmenoval aspoň kapelu, v níž Nancy zpívá a hraje na saxofon.

Herečka se v postavě našla. Sama říká, že je opravdu Tom Sawyer. Zná i útěky z domova. „Když jsem byla dítě, taky jsem dělala bláznivosti, lezla po stromech, spíš jsem byla takový kluk. Jako dítě jsem si zažila útěky z domova, ale ne jako Nancy, která to dotáhla do konce, i když stejně nakonec zjistí, že ji to táhne domů. Moje útěky v dětství byly truc, kdy člověk vyběhl před dům s medvídkem, sedl si na plot a čekal, že ten rodič pro něj přijde,“ popsala Lucie Škodová.

Rebelie s sebou nutně nese iniciaci, což je pro Vašíčka hlavní téma. Příběh podle něj přináší značně neortodoxní pohled na mezní lidské věci. Hlavně proto, ne kvůli hluku a vulgaritám, je vhodný až pro děti od 12 let. „Vrcholí tím, že odjedou na ostrov, kde ale po třech dnech zjistí, že když nemají jídlo a tetičku za zadkem, není ten punk zas tak zábavný,“ doplňuje Vašíček.

Klíčem k inscenaci byla pro tvůrce punková muzika. V úvodu zní Should I Stay Or Shoud I Go od The Clash, kapela zkouší v garáži, Huckleberry Fin je kytarista a i školní uniformy jsou punkem střižené. Hudba je i další z důvodů, proč Škodovou hra tolik baví. „Je to součást mého života, zpívání provozuju odmalička a tady jsem si konečně mohla pořádně zazpívat, což je super,“ libuje si s tím, že neméně si užila i 'ságo', protože řadu motivů si vytvořila sama.

Hra pochopitelně provokuje. Míří na leckoho včetně církve a kostela, což je 'divný podnik, kde jsou pekaři vždy v černém'. Na konci přichází ovšem poznání, že věci nejsou jednoznačné.

„Hrdiny rozčilují pravidla nedělní školy, ale pak zjistí, že zpívat protestsongy a nic nemuset, je taky blbé – najednou jim chybí lidé, které nesnášeli,“ podotýká Jarkovský. Prostě rebelství se smutnými podtóny stejně jako v básni Lawrence Ferlinghettiho, na jevišti citované: Svět je báječné místo k narození… jenže zrovna když jste v nejlepším, přijde usměvavý funebrák…