Tábor – Deset let společné tvorby oslaví táborský básník, cestovatel a hudebník Lumír Slabý a moldavsko-český akademický malíř Teodor Buzu čtvrtou společnou knihou. Básnickou sbírku Zkouška sirén přivítají na vernisáži výstavy obrazů Sirény 16. listopadu od 19 hodin v Divadle Oskara Nedbala.

Lumír Slabý vydal již pět sbírek, z toho čtyři s Teodorem Buzu. „Ve Zkoušce sirén jsem nakombinoval nové básně s několika staršími, dokonce až dvacet let starými. Ty jsou trochu upravené, 
z dnešního pohledu jsem 
v nich některé osobní prvky nepociťoval jako důležité,“ říká o novince, která vyšla v nákladu 1500 kusů, autor textů, inspirovaných konkrétními ženami a zážitky.

Novinkou také je, že jedna 
z básní vznikla podle obrazu Teodora Buzu. Vždy je tomu totiž naopak. „Obrazy ale nejsou popisné. Dělám je podle nálady. Každý člověk má 
k básničkám své představy 
a já se nechci trefit do jeho imaginace, spíš se ji snažím čtenáři rozšířit,“ popisuje postup tvorby ilustrátor.

Básník Lumír Slabý a malíř Teodor Buzu vydali novou sbírku s názcem Zkouška sirén. Pohladí mozolnatou rukou, křtí ji 16. listopadu v táborském divadle.Největším problémem prý je, udělat si pořádek v Lumírových ženách. Čím více se o to snaží, tím větší je to chaos. Lumír Slabý však dodává, že 
v nich pořádek nemá ani on sám… „Kniha je jako vždy věnovaná zejména ženám. Doporučená poloha četby je v horizontální poloze, o samotě a v šeru,“ usmívají se autoři.

Čtrnáct básní doplňuje stejný počet maleb a nově texty s malbami propojují v zápatí stránky i kresby. Sbírka se věnuje ženě jako fenoménu – ženě jako siréně, ženě jako múze. Samotný název Zkouška sirén podle autorů vyzývá čtenáře k hodnocení.

Na ilustracích pracoval Teodor Buzu rok. „Jsem trochu hendikepovaný, protože Lumír psal, když měl múzu. Já to vše musel mít v hlavě 
a čekat, až přijde. A víte, není to jen tak, rok myslet na Lumíra a přitom malovat ženy,“ říká s úsměvem. Nejvíc práce udělal v létě a kniha je pro něj vždy impulsem, aby dělal nové věci. „Nemohu se přeci opakovat! A navíc pak mohu cyklem prezentovat své dílo,“ říká Teodor Buzu.

Jako vždy rozdává Lumír Slabý knihu zdarma kolemjdoucím na ulici i českým osobnostem. Knihu už proto má Jiří Suchý ze Semaforu, Iva Bittová, Jana Koubková, Dagmar Havlová, Marek Eben, Jaromír Nohavica či otec babyboxů Ludvík Hess.

Básník Lumír Slabý (na snímku) a malíř Teodor Buzu vydali novou sbírku s názcem Zkouška sirén. Pohladí mozolnatou rukou, křtí ji 16. listopadu v táborském divadle.Ačkoli se setkává s kladnými reakcemi, pro některé lidi je těžko pochopitelné, že vezme nejméně 50 000 korun a rozdá je. „Přáním je, aby si četba našla místo v každodenním životě. Má být pohlazením, 
i když občas mozolnatou rukou. To je důvod, proč sbírku rozdávám zdarma. Za pohlazení se přece nemá platit a co je zadarmo, je vždy lepší. Je to čistá radost,“ vysvětluje Lumír Slabý.

Jisté také již je, že zde něco po autorech zůstane. Lumír Slabý bere dílo vážně. Když odjížděl na cestu do Kolumbie, vzal peníze a dal je ilustrátorovi, aby ten mohl 
v případě, že by se básníkovi něco stalo, sbírku vydat. „To mě nakonec donutilo uklidit, protože jsem peníze schoval opravdu důkladně,“ směje se Teodor Buzu. Podle něj je Lumír stále zamilovaný. „To je výhoda i povinnost k tvorbě. Jsem sám, takže naštěstí nemá žádná jiná nárok žárlit,“ říká básník, který na vernisáži výstavy zahraje se svou kapelou Starý psi a mladý kočky revival nové skladby – zhudebněné básně.

Je třeba připomenout, jak se na společnou cestu před deseti lety vydali. Básník tehdy potkal malíře na náměstí v Táboře. „To už jsem měl za sebou první sbírku 
a on mi vynadal, proč jsem mu neřekl, aby ji ilustroval. Tak to začalo,“ vzpomíná Lumír Slabý.

S nadsázkou říkají, že moldavský indián se dal dohromady s českým. Přestože mají zcela odlišné kořeny a životní styl, spojují je dvě „Ž" – láska k ženám a životu. „Láska je pro umělce důležitá. Kdo tvrdí, že dělá v umění něco nového, je špatně informovaný. Šokovat lidi je sice v módě, ale často se z toho vytrácí umění,“ myslí si autoři.

DAVID PELTÁN