Když odešel učit na Biskupské gymnázium do Českých Budějovic, kde působí dodnes, obnovil po krátké přestávce v dubnu 1994 činnost sboru na popud Mistra Eduarda Hakena, dlouholetého spolupracovníka sboru.


Název sboru podmínila původní personální sestava čítající okolo stovky členek. Jméno si sbor ponechal i nyní, ačkoliv na gymnáziu pracuje i s mužskými hlasy a kromě pedagogů v něm působí také studenti či jiné profese. Za téměř 45 let existence, které sbor oslaví příští rok zároveň s 75.narozeninami svého sbormistra, jím prošla slušná řádka členů. Nyní registruje okolo čtyř desítek hlasů.


„K vedení sboru mě přivedla zpočátku profese, nyní si ale život bez něho nedovedu představit. To, že ženské těleso řídí muž, nepovažuji za žádný paradox, naopak to považuji za přirozené, a z pedagogické praxe vím, že ženy si nechají spíše říci od muže,“ konstatuje Theodor Pártl, jehož cesta za hudbou nebyla právě jednoduchá.


Týden před maturitou – psala se 50. léta – na prachatickém gymnáziu mu bylo znemožněno zkoušku složit. Vyučil se tedy mlynářem a pomáhal svému otci ve mlýně. Dálkově studoval na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a při učitelování pak na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. A právě díky sboru byl přijat nejprve na ZŠ ve Vlachově Březí a v r.1963 na Pedagogickou školu v Prachaticích. Kromě toho je Theodor Pártl od r.1993 zakladatelem a regenschorim chrámového pěveckého sboru a také orchestru sv. Dominika ve Strunkovicích nad Blanicí, vedl sbormistrovské kurzy a semináře, působí v hudebních porotách, je autorem řady sborových skladeb i jejich úprav a také odborných článků a publikací.


Repertoár sboru zahrnuje spektrum od lidových písní a spirituálů přes hudbu starých mistrů, klasiky, současnou hudbu i písně duchovní. Někteří skladatelé jako František Chodura či Zdeněk Lukáš komponovali přímo pro sbor. Podle slov sbormistra se sbor snaží o svou vlastní tvář. Barevné odstínění hlasových skupin, jemně odstupňovaná dynamika s těžištěm v pianissimech a zvuková vyrovnanost – to jsou kréda, jimiž se sbor řídí. Historie tohoto tělesa zaznamenává rovněž spoluúčinkování například s Eduardem Hakenem, Stamicovým kvartetem, Bohuslavem Matouškem, Radovanem Lukavským apod.


Sbor vystupoval již téměř po celé Evropě, má na kontě rozhlasové a televizní nahrávky i přímé přenosy a získal i nejedno ocenění, z nichž nejvýznamnější je zřejmě první cena z Internationaal koorfestivalu v Haagu v r.1975. K blížícímu se jubileu natočil sbor v českobudějovickém rozhlase v pořadí již třetí CD, nazvané podle stěžejní skladby F.Chodury Jihočeskému kraji.


„Při zkouškách a při koncertech není nikdy dost času poděkovat a vyjádřit svou vděčnost panu profesorovi za to, co pro nás s nezdolnou energií dělá… Když řeknu, že každé takové setkání je pro nás všechny velkou posilou do všednodenního uspěchaného kolotoče, zní to jako fráze, ale myslíme to opravdu upřímně,“ říká členka sboru Hana Bezděková a obdobná vyznání připojují i další členové sboru.


A sám sbormistr dodává: „Přál bych sboru, aby mě přetrval, a aby našel dobrého pokračovatele , který by navázal na dosavadní pojetí, a během let mu vtiskl svou novou osobitost.“