Nervozita a strach panují v písecké galerii Sladovna. Nová ředitelka totiž kvůli úsporám propustila všech deset kustodů, kteří v šesti sálech dohlížejí na díla. Uspoří tak měsíčně 180 tisíc korun. O práci se bojí i další zaměstnanci.

Ve Sladovně zůstanou kustodi do konce dubna, pak je nahradí kamery. „Bylo nám řečeno, že jsou šílené výdaje na naše mzdy, nakydala se špína na pana Hladkého (bývalý ředitel – pozn.red.) a najednou ředitelka vytáhla výpovědi s tím, že místo nás budou kamery, na které dostane sponzorský dar. Strašně nás to překvapilo, teď tu vládne nervozita, nechuť cokoli dělat, je to o nervy. Ale pokud jste ve výpovědi, netroufnete si udělat chybu, takže už stříháme metr, ale chováme se, jako by se nic nedělo,“ popsala pod příslibem anonymity jedna z kustodek.

Sladovna ve ztrátě

Nová ředitelka Renata Skronská přitom avizovala, že propouštět nebude. Ale po měsíci ve funkci, 28. února, výpovědi pro nadbytečnost rozdala. Zjistila, že se každý měsíc dostává do velké ztráty, a kdyby nešetřila, v květnu by podle ní byla Sladovna bez peněz.

„Udělala jsem ty kroky proto, aby nenastal průšvih. Všechno jsem vysvětlila těm deseti sálovým službám, že nemohu jinak než dát výpovědi těm, které můžeme postrádat. Dozor nahradíme kamerovým systémem, jednorázovým vydáním peněz a tím se trochu přiblížíme tomu, jaké máme prostředky na rok,“ argumentuje Skronská s tím, že nešetřila jen na mzdách, ale zrušila i nevýhodné ekonomické smlouvy.

Na důležitou roli kustodů ovšem upozorňuje bývalý šéf Sladovny Jiří Hladký. Zastává názor, že bez nich to nepůjde. „Hlídají ty věci, a když přišli návštěvníci, pozdravili je, dodali jim informace, materiály a starali se o ně v sále. Viděl jsem leccos, ale takovou galerii, kde by byly jen kamery, neznám,“ reagoval Hladký.

KOMENTÁŘ K PŘÍPADU: Sladovna potřebuje velkou reformu

Podobně mluví Hana Jirmusová, ředitelka krumlovského Egon Schiele Art Centra. Její galerie kustody má. „Samozřejmě, všichni bychom chtěli ušetřit, finanční problémy v našem oboru jsou velmi vážné. Ale pokud bychom chodili do muzeí, kde by nebyl nikdo místní, je to, jako když chodíte po krásném městě a nepotkáváte nikoho, kdo tam žije. V našich muzeích by se tak brzy potkávali jen turisté s turisty a to je strašně odlidštěné,“ komentovala Jirmusová.

Její pohled potvrzují písečtí kustodi. Měli vždy připravené materiály a byli schopni říci cokoli o autorovi i budově samotné. „Bez lidského faktoru nelze expozice pojistit, kamery to neuhlídají. A lidé chtějí informace nad rámec plakátu, chtějí si povídat a diskutovat,“ říká další z kustodek, která také nechtěla zveřejnit jméno.

Dva z propuštěných Skronská přijme zpátky, aby zajistili dozor ve stálé expozici, kde je mj. potřeba obsluhovat video. Chtěla, aby zůstali invalidé. „Nějaká služba bude sály procházet, ale ne, že v každém bude někdo čekat, až přijde devět návštěvníků za den. V sezoně zjistíme, jestli je to třeba posílit. Většina galerií ale funguje na kamerový systém, i ve velkých českých galeriích nejsou kustodi. A instalace kamer dovoluje snižovat výši pojistného,“ tvrdí Skronská.

Tetiva: Hlídače pojišťovna chtěla

Názor, že velké galerie jsou bez kustodů, však odporuje zkušenosti kurátora Alšovy jihočeské galerie Vlastimila Tetivy. Jako čerstvý příklad uvádí výstavu Natalie Gončarovové, kdy si pojišťovna jako jednu z podmínek vymínila, aby v každém sále byl hlídač.

„Naposledy jsem byl v Rudolfinu, v každé místnosti byli jeden nebo dva kustodi, v Galerii hl. města Prahy také. V Centre Pompidou jsem loni viděl lidi, kteří hlídají, aby návštěvníci nešli blízko k obrazům. Kamerový systém je tam taky, ale lidský faktor nevymizel,“ dává další příklady Tetiva.

Stejně to vidí Hana Jirmusová. Lidské hledisko je pro ni velmi důležité. Nemyslí si, že by se světová muzea zbavovala kustodů. „Spíš se ochrana doplní tou elektronickou. Myslím si z vlastní zkušenosti, že i když to nejsou lidé znalí bojových umění, mají obrovskou roli v tom, že plní strašně důležitou funkci informativní. Mnoho návštěvníků se v muzeích obává někam vstoupit a čekají vyloženě na pokyn, táží se na podrobnosti,“ vysvětlila šéfka Egon Schiele Art Centra.

Všichni propuštění ze Sladovny dostanou v květnu tříměsíční odstupné. Případ má totiž ještě sociální rozměr: většině z nich je kolem 50 let a víc. „Hrozně těžko si budeme hledat zaměstnání. Máme z toho špatný dojem, nikdo nečekal, že dostanou výpověď všichni,“ shodují se oslovení kustodi.

Renata Skronská budí dojem, že to chápe. „Strašně mě to mrzelo, nikdy jsem nezažila za 20 let podnikání v kultuře horší moment. Ale galerie funguje hladce dál,“ upozornila.