Rodinným 'pelíškem', doupětem plným her a příběhů se chce stát od příštího roku písecká Sladovna. Mění směr, program opře o čtyři velké interaktivní výstavy, jež doplní osm menších expozic českých a světových ilustrátorů. V Malé galerii zůstane prostor pro místní umělce.

Hlavní linie se drží dětské knižní ilustrace, kterou již nyní nabízí ve dvou stálých expozicích. „Skrze obrazy budeme vyprávět příběhy, díky nim se učíme o životě, a to jak děti, tak dospělí. Výstavy by měly být atraktivní pro všechny věkové skupiny, aby si každý odnesl svůj zážitek. Naše hlavní cílová skupina jsou rodiny s dětmi," řekla ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová.

Konkrétně? První bude expozice Cesta do neznáma, v níž Odysseův příběh a další motivy zpracuje Karey Rawitscher, Američanka, jež vedla několik muzeí pro děti. Letní sezonu zabere na tři měsíce Petr Nikl s výstavou Play, kterou zatím všude, kde byla, navštívilo obrovské množství lidí. Třetí velkou akcí bude kolekce, jež zpracuje komiksové Dějiny Evropy Renáty Fučíkové, rok uzavře Tvůrčí hnízdo táborského Baobabu. Všechny čtyři výstavy zaplní pokaždé dvě patra.

Hravost je již nyní ve Sladovně, která má od léta novou ředitelku, silně patrná. Před sálem Vysoké trámy láká děti trampolína, na zdech je ke kreslení vybízí bílé papíry.

Film i počítačové hry

Dětskou ilustraci přiblíží Sladovna z mnoha rovin. Od příběhů samotných přes knihy, komiks, animovaný film 
i vzdělávací počítačové hry. „Budeme vytvářet kulturní prostředí pro dospělé a děti, které se stane jejich fantastickým hnízdem her, obrázků a příběhů. Místo, kam chodí lidé opakovaně," zdůraznila Dobiášová.

Tento týden Sladovna také rozjela debatu o své roli ve městě, potažmo v republice. Zapojil se do ní například architekt Petr Šíma, autor rekonstrukce Sladovny, jenž 
s ní strávil 15 let života.  Připomněl, že původní záměr zněl zřídit tam státní archiv.

„Nakonec jsme zachovali její poloprůmyslový charakter s volným využitím. V projektu je lapidárium i divadlo malých forem," zmínil Šíma.
Jako nevyužitou šanci vnímá Sladovnu architekt Petr Lešek, člen komise pro rozvoj Písku. Vadí mu způsob, jakým se opravovala. „Bylo to stylem: máme peníze, hrozně rychle je tam nalijeme a teprve potom budeme řešit obsah. To je krátkozraké. Dům je ve stínu a trochu mrtvý, je potřeba ho rozdýchat. Budovy dobře žijí, když je v nich více aktivit," vysvětlil architekt z ateliéru Projektil, jenž měl loni výstavu v českobudějovickém Domě umění.

Další architekt Martin Zborník upozornil, že Sladovna je nyní dokončená jen z jedné třetiny. Všichni se shodli na tom, že je potřeba, aby vznikl další vchod, protože teď  funguje pouze jeden, 
a to je vzhledem k významu této kulturní památky málo.

Bude tam hotel?

Diskuse se vede rovněž na téma, zda ji ponechat kultuře, anebo otevřít komerci. Místostarosta Josef Knot prosazuje, aby v neopravených částech vznikl hotel. Vedení města si přeje, aby se Sladovna stala turistickým magnetem. „Hlavně by měla být centrem místního kulturního dění," myslí si starosta Ondřej Veselý.

Jeho slova jsou ovšem v rozporu s názorem odborníků na knižní ilustraci. Ti zdůrazňují, že Sladovna má potenciál k tomu, aby se změnila v galerii s republikovým a mezinárodním renomé.

Laikům, kteří se debaty účastnili, schází ve Sladovně mj. expozice o její přestavbě. Těm poslala Tereza Dobiášová pozitivní vzkaz: „Připravujeme příběh domu."