Více než 80 let byly zbytky truhly, ve které císař a král Karel IV. uchovával ostatky svatých, ukryty v oltáři kostela svatého Vavřince v Kraselově na Strakonicku. Letos 6. května byly vyjmuty. Historická hodnota je podle některých památkářů podobná jako u Relikviáře svatého Maura. Zbytky truhly a kování jsou nyní součástí výstavy Muzea středního Pootaví ve Strakonicích.

Zmínky o truhle se objevují v historii Karlštejna, hradu Rabí a dalších míst až do 30. let minulého století. „Dostali jsme se k zápůjčce částí truhly, které jsou dlouhodobě součástí oltáře v kostele svatého Vavřince v Kraselově. Během prohlídky oltáře jsme objevili dřevěnou bednu, ve které byly uloženy další zbytky truhly Karla IV.,“ řekla etnografka Muzea středního Pootaví Marie Kotlíková, která dosud neznámé zbytky truhly objevila.

Zbytky jsou různých velikostí, od jednotek po desítky centimetrů. Truhla byla vyrobená z listnatého dřeva, také se zachovalo původní kování. Po skončení výstavy budou zbytky truhly zkoumat odborníci. Strakonické muzeum je druhým rokem řešitelem projektu Karel IV. a Prácheňsko.

Pro Karla IV., který byl hlubokého křesťanského cítění, znamenaly ostatky svatých poklad v duchovním smyslu slova. Ony částečky kostí vyvolených a Bohem posvěcených patronů měly podle historiků dodat vznešenost a sílu jeho moci, jeho království pak měly zaručit ochranu a milost.

Více než 80 let byly zbytky truhly, ve které Karel IV. uchovával ostatky svatých, ukryty v oltáři kostela sv. Vavřince v Kraselově na Strakonicku. Letos 6. května byly vyjmuty. Zbytky truhly a kování jsou nyní součástí výstavy Muzea středního Pootaví.

Podle Kotlíkové ostatky nejenom sbíral, ale pátral i po jejich původu a potvrzení autentičnosti. Přitom získat nové relikvie nebylo snadné. Nedaly se koupit, mohly být pouze darovány. Jejich darování hrálo svou roli také v rovině diplomatické. Intenzivní sběratelskou činnost Karla IV. poháněla touha po vytvoření „české“ sbírky ostatků srovnatelné s jinými západoevropskými královskými soubory relikvií. Získané ostatky měly přispět k jeho slávě jako muže vyvoleného Bohem stát se císařem a k trvalé slávě českých králů. Sbírka relikvií srovnatelná s říšskými svátostmi měla české krále předurčovat nepřímo i k držení říšského trůnu.

Velká úcta k relikviím byla postupně přenesena na vše, co s nimi bylo ve spojení, tedy i na truhlu, v níž byly podle pramenů dopraveny z Říma do Prahy některé ostatky svatých.

Cesta truhly do Strakonic byla dlouhá. Nejprve se stala majetkem vyšehradského probošta Bedřicha Chanovského z Dlouhé Vsi u Sušice. Zprvu byla v rodině Chanovských na zámku v Oselci na jižním Plzeňsku, později byla darována jejich příbuzným na Rabí. V červenci 1696 byla truhla přenesena z Rábí do Kraselova, kde byla s povolením pražského arcibiskupa vystavena v místním kostele.