Žichovice, 1855… Těmito slovy vtahuje editor Ondřej Fibich čtenáře do výboru dávných šumavských příběhů vybraných ze známých i neznámých titulů spisovatele Šumavy, Karla Faustina Klostermanna. Šumavská dramata s podtitulem Hrůzné i krásné příběhy starých časů, vydané v srpnu nakladatelstvím Hrad Strakonice, vyprávějí jedenáct povídek o drsném životě Šumaváků z dob, kdy sváděli svůj každodenní boj s přírodou, a pašeráci, pytláci a zběhové zase vedli ve hvozdech nikdy nekončící vojnu s financi, hajnými a četníky.


Tak například tlumočí Klostermann fatalistické vnímání světa prostřednictvím těžkého údělu dřevaře Matěje Kůse, který uniká před mrazivou smrtí do stejně beznadějné reality, v povídce Vánice. Síla magické energie pohanských bohů zase způsobí v příbězích Černá kniha a Ohnivé stopy nad Hirschensteinem narušení vztahů mezi blízkými a smrt jednoho z nich. Příběh Báby, silné a stmelující postavy staré matky, interpretuje archetyp umírající a znovu se rodící ženské energie, která stejně jako Šumava prodělává zániky, smrti i rození a vznik nového.


Přestože Šumavská dramata najdeme stále mezi knižníminovinkami, do tisku se chystá Klostermannův Šumavský betlém a na příští rok pak připravuje vydavatel 2. díl Vzpomínek na Šumavu s podtitulem Sbírka rozptýlených pamětí, ve kterých se objeví vedle memoárů sesbíraných z ročenek a věstníků i dosud knižně nikdy nevydané vzpomínky.