Sbalili saxofon, kytaru, zfalšovali jízdenky na vlak a pár dní poté už hráli na ulicích v srdci Paříže. Z románu Rafinerie, vlakové story plné touhy po svobodě, kterou jako svůj debut vydal budějovický spisovatel Jan Cempírek, bude film. Tedy pokud režisér Dan Svátek, jenž zaujal dramatem o heparinovém vrahovi Hodinu nevíš, sežene peníze.

Mystifikátor Cempírek na sebe loni strhl pozornost díky 'vietnamskému' bestselleru Bílej kůň, žlutej drak, jejž ve skutečnosti napsal on. Rafinerie je zčásti autobiografická: když mu bylo 21 let, hrál opravdu po ulicích na saxofon a díky Biospreji, vynálezu italských hippies, jezdil gratis po evropských železnicích.

„Docela příjemné to bylo na Novém Zélandu, ale nejsem dobrý hráč. Uměl jsem nějakých deset melodií, které jsem pořád otáčel. Z Paříže mám zkušenost od Centre Pompidou, kde se dá dobře vydělat, lidé jsou zvyklí dávat peníze, ale je tam obrovská konkurence,“ vzpomínal devětatřicetiletý spisovatel a cestovatel.

Hrál na ulici ze dvou důvodů: aby si vydělal na nocleh i jídlo, a protože ho to bavilo. Přiznává také, že pár let s kamarády falšovali jízdenky než se zavedly lístky tištěné na počítačích.

Film, kde by si Cempírek rád střihl pidiroličku pouličního šumaře, má pracovní název Trainstory. Hlavní roli hrají vlaky, cesty, touha po svobodě a vztah třech hrdinů, pouličních umělců Michala, Pierra a Agnes. Jde o sled dobrodružství, jež trojice zažívá, které však míří k nezvratnému tragickému konci.
Ačkoli je příběh určen spíše internetové generaci, pro kterou není cizí cestování, zaujal i padesátníky, kteří jakoby si připomínali své volnomyslné mládí let šedesátých. Z knihy dýchá i nálada Kerouacových knih či Che Guevarových Motocyklových zápisků.

„To téma mě drží léta, Honza o tom ví, hrozně rád bych to dělal. Je to dost věrný pohled mladých lidí na způsob života a je tam krásně nastíněný přelom, kdy si člověk uvědomí, že tou svobodou nemůže žít věčně a přijdou takové ty normální věci jako práce a rodina. To se mi na tom líbilo,“ řekl režisér Dan Svátek.

Jediný zádrhel představují, tradičně, peníze. ČT od záměru ustoupila, tvrdí, že by vzniklo podobné dílo jako loňská road movie Dvojka. Zčásti to uznává i Svátek. „Bohužel postavy i děj jsou v lecčem podobné. Řešíme to a pokoušíme se sehnat peníze spíš ze zahraničí,“ doplnil.

V tom, jaký by měli mít diváci pocit, až vyjdou z kina, má nicméně jasno: chuť roztáhnout křídla a vyrazit vlakem někam hodně daleko.