V podání souboru ŽAS - Ženského amatérského spolku z Homolí u Č. Budějovic - dostala inscenace tnový a neotřelý rozměr. Parodický záměr, s nímž byla inscenace románu Viléma Neubauera Stáňou Kočvarovou a souborem upravena, podtrhuje naivitu někdejší Červené knihovny, i komediální možnosti pro jednotlivé role.


A právě v jejich obsazení tkví hlavní kouzlo tohoto představení – ženy středního věku hrající šestnáctileté sextánky jsou prostě úžasné, stejně jako další výhradně ženské postavy v ději. Divák se baví už jen jejich replikami a hereckým projevem příznačným pro prvorepublikové scény, pro něž skvěle připravuje půdu průvodní text čtenářky v podání Stáni Kočvarové. Nápaditá je i výprava a suplování mužských postav lepenkovými figurami a reprodukovanými hlasy, ale nejobdivuhodnější ze všeho zůstává schopnost těchto neprofesionálních hereček udělat si legraci samy ze sebe.
Ačkoliv smeknutí klobouku si zaslouží všechny účinkující dámy, největší počet bodů patří Ireně Zlámalíkové za její roli třídního Benjamínka, Sylvě Malinkové za bezkonkurenční ředitelku školy a také Marii Erbenové coby Máně Sovové za hereckou bezprostřednost.