Předchozí
1 z 5
Další

Továrna na maso (Argo)

Továrna na masoTovárna na masoZdroj: Argo

Kdo ještě neměl tu čest setkat se s milovníkem temných městských či lesních zákoutí i lidských duší Milošem Urbanem, má šanci. Novinka autora Hastrmana, Sedmikostelí či Lorda Morda se odehrává na jatkách a nese příznačný název Továrna na maso.

Hrdinou je inženýr Hebvábný, lehce výstřední technik, spoluzakladatel neonového osvětlení Prahy ve 20. letech 20. století. Díky své kreativitě přichází do Ústředních pražských jatek, která čelí veřejné kritice kvůli zápachu, a jimž má vylepšit společenský obraz. Práce se mu daří, stejně tak rodinný život. Když ale do firmy nastoupí jistá kabaretní herečka, Leonův klidný svět zakolísá. A to byly ke všemu v kafilerii na Maninách nalezeny mezi zvířecími kostmi i lidské…

Urban opět potvrzuje, že umí krom jiného výtečně pracovat s pražskou historií, náladou starých časů, detektivním napětím i s démony v nás.

Bystřejší mozek (Jan Melvil publishing)

Bystřejší mozekBystřejší mozekZdroj: Jan Melvil publishing

Zdá se vám, že se stárnoucím mozkem toho moc nenaděláte? A že stáří rovná se úpadek intelektu? Omyl. Americký neurochirurg Sanjay Gupta předkládá ve své knize pádné důkazy, jak lze s mozkem a pamětí pracovat a vylepšovat je v jakémkoli věku. Navíc nabízí důležitá fakta.

Třeba že náš mozek tvoří jen dvě a půl procenta tělesné hmotnosti, ale využívá dvacet procent celkového příjmu energie a kyslíku. Nebo že patří k nejtučnějším orgánům v těle, neboť 60 procent jeho hmotnosti je tuk. To podstatné ale je, jak můžeme zkvalitnit své stáří.

Je toho samozřejmě víc a leccos je obecně známo: rychlá chůze nebo vynechat kontakt s mobilem či počítačem po probuzení a před spaním, ale také třeba silný životní smysl nebo tzv. „promývání mozku“.

Prašina/Kroniky (Paseka)

Prašina/KronikyPrašina/KronikyZdroj: Paseka

Zasvěcení mladší čtenáři vědí: Prašina je fenomén. Parta teenagerů, jež ve strašidelné čtvrti bez elektřiny, tramvají a signálu pátrá po dávném tajemství s šancí změnit svět, si získala četné čtenáře i knižní ceny. Ten zvláštní ostrov uprostřed města se v novém příběhu proměnil: nad starými střechami se tyčí siluety jeřábů, kamenné domy vyklízejí místo oceli a sklu.

Dávná tma prohrává svůj boj se světlem. Jenže co když na sebe tma dokáže vzít lidskou podobu? O tom se záhy dozví své nesmělý Vašek, jenž tu hledá nový domov a jenž na vlastní kůži pocítí, že zdejší klid je jen zdánlivý. Podivná hra s ohněm i symboly na ohořelých stěnách budí strach.

Úspěšný komiks píšícího matematika Vojtěcha Matochy a ceněného kreslíře Karla Osohy je zpět a fanouškům dobrodružných příběhů nabízí další záhady a rafinovaně strukturované vyprávění.

Huť architektury. Martin Rajniš (Kant)

Huť architektury. Martin RajnišHuť architektury. Martin RajnišZdroj: Kant

Ne každý holduje oborovým publikacím. Monumentální kniha shrnující dílo architekta Martina Rajniše by vám však neměla uniknout. Není s ohledem na svůj objem levná, ale stojí za to. Minimálně k zapůjčení.

Nejen proto, že jde o úctyhodný nakladatelský počin a skvělou práci s textem, jenž nezahlcuje čtenáře, ale dává prostor velkorysým fotografiím originálních staveb. Je také nadčasovou inspirací k tomu, jak přistupovat k tvorbě, jak stavět ve 21. století i jak hledat spřízněné lidi, s nimiž vám bude při práci dobře. Volné společenství tvůrců Huť architektury, jež Rajniš založil, je toho důkazem.

Na stránkách knihy najdete krkonošskou Poštovnu, obytnou loď, maják Járy Cimrmana, pivovar ve Kbelích či věž Ester z Jeruzaléma, ale i rozhledny, mosty či rodinné domy zasazené citlivě do zeleně a sloužící jako útočiště před rušným světem. Můžete je vzít jako inspiraci k tomu, kde a jak žít, nebo alespoň jako tip na letní výlet. Nebudete litovat.

Apokalypsa nebude. Proč nám škodí ekologický alarmismus (Argo)

Apokalypsa nebude. Proč nám škodí ekologický alarmismusApokalypsa nebude. Proč nám škodí ekologický alarmismusZdroj: Argo

Změna klimatu je reálná a dost leckteré z nás trápí. Nicméně není to konec světa. Dokonce ani ten největší dnešní problém životního prostředí. Netřeba tedy hysterčit, vyhazovat kamna, mýdlo a vložky.

Trochu klidu do vašich duší možná vnese Michael Shellenberger, který bojuje za zelenější planetu už celá desetiletí, přesto vidí věci racionálně. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě, vedl úspěšné hnutí vědců za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí. Za vzestupem apokalyptického environmentalismu se podle něj ve skutečnosti skrývají silné finanční zájmy, touha po moci a především nutkání určité skupiny údajných ateistů nalézt duchovní naplnění.

Oddělit vědu od fikce, to je autorovo heslo. Kniha stojí za přečtení.