Kromě zajímavých dobových fotografií výletníků a účastníků nejrůznějších turistických akcí zde najdou návštěvníci staré turistické věstníky, průvodce po Šumavě, kroniky odboru KČT, původní nákresy a plány ke zřizování turistických stezek, ale například také pamětní dřevěnou tabuli na shromáždění veřejnosti na hoře Tábor u Nemějic z roku 1926. Leckterý moderní majitel toulavých bot zajisté ocení expozici dochované turistické výbavy z 20. a 30.let minulého století, ke které patřil batoh, kožené boty, větrová bunda, cestovní benzinový vařič či nepostradatelná busola (pochází z prvorepublikového období).

Fritschova stezka

Pro místopředsedu Klubu českých turistů Jiřího Peltána je nejcennějším exponátem výstavy fotografie předsedy odboru a předsedy šumavské župy KČT Emanuela Fritsche.


„Dodnes se totiž žádná oficiální nedochovala a tento snímek je vyroben jako zvětšenina skupinového snímku. Inženýr Fritsch se zasloužil o většinu zbudovaných turistických stezek a jedna z nich osmnáctikilometrová stezka, vybudovaná v letech 1931 až 1938 z Boršova nad Vltavou do Zlaté Koruny, nese dodnes jeho jméno,“ dodal Jiří Peltán.


Podle jeho slov má KČT ještě starší historii, protože vycházel z nezávislého Spolku jihočeských turistů, vzniklého už koncem 19. století. Nové aktivity klubu souvisely se vznikem samostatného Československa; zřizovala se levná ubytovací zařízení jako hotel Panský dvůr ve Vyšším Brodě nebo ubytovna na nádraží v Českých Budějovicích, bylo vybudováno několik turistických stezek kolem Vltavy a Malše a zahájena péče o hradní zříceniny Dívčí kámen a Helfenburg. Poválečný úpadek turistiky byl paradoxně obnoven spolu s důrazem minulého systému na branné prvky a masovost. Spolu se vznikem aktivních oddílů turistiky se pořádaly dálkové pochody a soutěže, k nimž patřilo také 100 jarních kilometrů.

Starosta turistou

V retrospektivním ohlédnutí Jiří Peltán také připomněl, že ke členům a funkcionářům KČT patřila v minulosti řada významných osobností města. „Kromě zakladatele odboru, poslance, zlatníka a hodináře Roberta Rozinka, a zakladatele českých spolků, škol i podniků Augusta Zátky, to byl také například průkopník lyžařství, statkář Josef Träger nebo jednatel Šumavské župy KČST Miloš Cibulář. Byli to starostové, ředitelé škol, podnikatelé i advokáti. O tom dnes můžeme jen snít,“ podotkl Peltán.

Cesta po modré?

S nadsázkou ještě komentoval přivlastnění si modré turistické šipky významnou pravicovou politickou stranou. „Nic nám za to nedala, ač jinak hlásá, že by se za vše mělo platit. My trváme důsledně na svém nestranictví. Při označení našich tras používáme vyváženě zelenou, modrou, červenou , žlutou i oranžovou. Cesta po modré není ani jediná, ani hlavní,“ uzavřel s úsměvem.