Dva obrazy Mistra Třeboňského oltáře či neznámé renesanční portréty Petra Voka z Rožmberka s vyobrazením legendárního řádu lebky. Řadu exkluzivních kousků slibuje výstava Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami, kterou otevřou jihočeští památkáři 19. května v pražské Valdštejnské jízdárně. Zaplní ji kolem 600 exponátů, jen mincí bude sto padesát.

Záměrem je představit podstatné momenty dějin rodu Rožmberků. V jízdárně se objeví třeba restaurované a vědecky překvapivě nově interpretované obrazy s mytickým námětem Dělení růží ze zámku v Telči či dosud nikdy nevystavený iluminovaný rukopis oslavné básně Rosa Rosensis od Jacoba Cantera z konce 15. století.

Zásadní podíl na expozici má Státní oblastní archiv v Třeboni. Zapůjčí 29 historických listin i pečetí z období od první poloviny 14. století do počátku 17. století. Nejstarší bude listina Karla IV. z roku 1349, kterou povoluje Joštovi z Rožmberka a jeho bratrům vystavět hrad Dívčí Kámen, a Popravčí kniha pánů z Rožmberka z let 1389-1429. „Obsahuje výslechy lapků a vrahů i zápis o spolupachatelích Jana Žižky z Trocnova,“ řekla archivářka Blanka Čechová.

Dopisy od Perchty

Z Třeboně do Prahy poputuje také Zlomek tzv. Pokutních register Petra Voka z Rožmberka, sepisovaných při pijáckých zábavách na zámku Bechyni v letech 1573–1576. Jde o dokument, kvůli němuž má Petr Vok pověst bonvivána.

„Byla to typická renesanční zábava převzatá z dvorů Habsburků. Úkol zněl vypít najednou požadované množství vína. Existují autentické nádoby o objemu až litr a půl,“ popsal šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec.

K vzácnostem patří dále dopisy Perchty z Rožmberka, jež je známa jako bílá paní, nebo listina papežského legáta Ursa de Orsini z roku 1481, svědčící o původu pánů z Rožmberka ze starobylého římského knížecího rodu Orsini, jehož kořeny sahají až do bájné římské mytologie k Aeneovi.

Velmi cenný je inventář rožmberské a švamberské kunstkomory, umístěné na třeboňském zámku. „Je to pověstná sbírka přírodních a uměleckých kuriozit. Obdobnou vášeň měl Rudolf II.,“ podotkl Petr Pavelec.

Mimořádnou důležitost přikládají památkáři listině krále Vladislava II. z roku 1501, jež potvrzuje vladaři rožmberského rodu přední místo mezi pány v království. Zajímavou kuriozitou je šifrovaná korespondence, kterou používal Vilém z Rožmberka v době své kandidatury na polský trůn. „Ukážeme i stavební listiny na kostel sv. Víta v Českém Krumlově a dokument ke zřízení tamního kamenického cechu,“ podotkl kurátor Roman Lavička.

Závišův kříž chybí

Z předem avizovaných taháků bude scházet pouze Závišův kříž a Krumlovská madona. Místo ní se však podařilo sehnat madonu z Vimperka. Exponáty na výstavě budou památkáři průběžně obměňovat, aby na ni divák mohl zajít víckrát.

„Unikátní bude vidět to všechno pohromadě, to bude poprvé v historii. Řadě lidí dojde, kdo v této zemi tehdy de facto vládl,“ shrnul ředitel Státního oblastního archivu v Třeboni Václav Rameš.