Je to opravdu vřed na kráse barokní zahrady, anebo kulturní fenomén s uměleckou hodnotou? Odborníci z UNESCO se příští rok přijedou na vlastní oči přesvědčit, jak to vlastně s krumlovskou točnou je. Jde o jeden ze závěrů poslední schůzky na téma otáčivé hlediště u ministra kultury.

Zúčastnil se jí mimo jiné Jiří Šesták, ředitel Jihočeského divadla, které mělo letos na točně rekordní tržbu 32 milionů korun. „Příští rok pozveme delegaci z UNESCO, a to na období, kdy se hraje, nikoli v únoru, jak tomu bývalo zvykem. Doufejme, že nepřijedou, až budeme hrát Kocoura v botách, ale na představení, které jim bude srozumitelné, třeba v závěru srpna na Komedianty s José Curou,“ popsal Šesták.

U ministra Jiřího Bessera se také potvrdilo, že příští rok vypíší České Budějovice coby vlastník točny mezinárodní architektonickou soutěž, z níž vzejde nová stavba. Ta má stát na stejném místě jako dnešní betonový kolos. „Jsem velmi rád, že bude mezinárodní, protože se můžeme dočkat velmi zajímavých a kvalitních návrhů,“ doplnil Šesták.

S tím, že bude nové 'otáčko' stát tam kde staré, mají ovšem velký problém památkáři. Například krumlovský kastelán Pavel Slavko je přesvědčen, že v tomto ohledu neodvedla pracovní skupina kolem ministra dobrou práci. Doporučuje, aby se architekti nejdříve seznámili se závěry výboru UNESCO za posledních deset let a teprve potom začali zpracovávat návrhy.

Slavko: V zahradě ne

„Je to nešťastné řešení, komise měla dát zadání lokality celý Český Krumlov. Chápal bych i lokalitu zámecká zahrada, ale nejen uvnitř, ale i vně. Nový návrh stavby by neměl ohrozit autenticitu parku,“ prohlásil Slavko.

Trochu skeptický názor zastává ohledně setrvání točny v nynějším prostoru rovněž Šesták. Vysvětluje ho tím, že zná dlouhodobý postoj UNESCO. „A nevím, do jaké míry to pro ně bude akceptovatelné, mají velmi vyhraněné stanovisko a nevím, do jaké míry bude možný kompromis,“ upřesnil ředitel divadla.

Debatu kolem hlediště rozvířil nedávno také senátor Tomáš Jirsa. A to v názoru na to, nakolik by Krumlovu ublížilo, kdyby ho UNESCO kvůli točně vyškrtlo ze svého seznamu. Argumentuje příkladem Drážďan, které kvůli stavbě mostu z mapy mezinárodních památek zmizely. „A výsledek z hlediska turistického ruchu? Podle oficiálních statistik přijíždí do Drážďan stále více turistů, bez ohledu na členství či nečlenství v UNESCO,“ tvrdí Jirsa.

Proti tomu se ovšem ostře ohradil zmíněný kastelán. Ten má informace, že v Drážďanech klesly ceny nemovitostí místy až o 30 procent a zároveň se rozjel v centru města stavební boom, který ničí historické hodnoty.

Přežije rok 2015?

„Lokální politická reprezentace zkresluje informace. Bohužel politici nehledí dál než na dobu volebního období, ale pokud uvažujeme v delším horizontu, je to strašlivé neštěstí. Jde o celkový kredit místa a bez UNESCO nastane odklon zájmu bank i významných institucí a město pak hůře sahá po penězích,“ reaguje Pavel Slavko.

Na další potenciální problém upozorňuje vedení divadla. Bude muset opustit zázemí, které má v letohrádku Bellárie, což ovšem znamená, že potřebuje nové a s ním tedy peníze na investici. Že by ale bylo někde jinde v zahradě, památkáři odmítají.

„Je ideální mít zázemí co nejblíže k hledišti, v noci jsou nereálné stometrové přesuny herců, o divácích nemluvě. Ale jakákoli novodobá stavba znehodnocuje historickou zahradu,“ říká rezolutně Slavko.

Otáčivé hlediště se v zahradě objevilo v roce 1958. Tehdy se na něj vešlo 60 diváků a točili s ním technici. Jeho autor Joan Brehms se od přístaveb distancoval. Dnes točna pojme 658 diváků a dle některých názorů připomíná sportovní tribunu. Dlouhodobě vadí památkářům. Definitivně měla ze zahrady zmizet už na jaře 1999, ministerstvo kultury ale stále prodlužuje její životnost. Podle posledního rozhodnutí zůstane v parku určitě do roku 2015.