Ale autorka scénáře Olga Šubrtová společně s režisérkou Martinou Schlegelovou z toho dokázaly postavit velké divadlo, takže jsem si nakonec připadal jako v Moulin Rouge,“ vysvětluje Jan Štifter, který viděl adaptaci na předpremiéře. „Navíc se Olze podařilo víc akcentovat některé souvislosti, které jsou v kníž᠆ce naznačené, nebo se k divadelnímu zpracování nabízejí. Výsledek je ohromný,“ je spokojen autor, s nímž divadlo konzultovalo scénář. „Cítil jsem se na napsání knížky, ale na divadle jsem pořád jenom divák, nebudu mluvit odborníkům do jejich profese,“ nechal se slyšet Jan Štifter, který dále nezasahoval.

Součástí představení je pět burleskních čísel. Choreografii přímo pro divadlo připravila známá burleska Miss Cool Cat, vlastním jménem Terezie Bělčáková. Umění, které se zrodilo v Evropě a jehož historie sahá do 19. století, přibližuje těm, kdo ho neznají, následovně: „Jedná se o vystoupení nabité erotickou energií, která ale má svoje hranice. Používají se při nich výpravné kostýmy a rekvizity, častokrát živá hudba a různé dovednosti jako zpěv nebo tanec a taky nesmí chybět samozřejmě striptýz a pořádná dávka humoru. Koneckonců slovo burleska vychází z italského slova burla neboli vtip, nadsázka.“

Na co se můžete těšit? „Nemine vás klasická burleskní disciplína, jako tanec s vějíři nebo komické infantilní číslo Žralok, které je přesně popsané v samotné knížce Café Groll od Jana Štiftera,“ líčí Miss Cool Cat, která dokonce jezdila po čtyři týdny do Českých Budějovic kvůli zkouškám. Pro Miss Cool Cat byla tato práce na choreografii jiná, než při vlastní show. „Hlavně v tom, že jsem se musela mnohem víc držet scénáře,“ uznává.

Burlesku tan᠆ čí samy herečky, pro které byla čísla zprvu náročná. „ Musely se naučit kroky, pracovat s rekvizitami, být u toho sexy a ještě se i obnažovat,“ vysvětluje choreografka a dodává: „Myslím, že musely vystoupit hodně z komfortní zóny.“ Lepší obsazení si prý Miss Cool Cat přát ani nemohla. „Každá do toho šla se zápalem a nadšením a ještě přinesly nějakou vlastní schopnost,“ říká. I přes pár těžkých momentů a problémů způsobených koronakrizí vznikla prý krásná spolupráce, jejíž výsledky mohli diváci JD vidět zatím jen na Silvestra online. „Asi budu mluvit za všechny, když řeknu, že bylo skvělé si zahrát aspoň takto, všichni by si už moc přáli hrát pro živé publikum, které nám moc chybí,“ myslí si Miss Cool Cat a dodává spokojeně: „Doufám, že to nebyla poslední spolupráce s Jihočeským divadlem.“

Další uvedení online podle Martiny Schlegelové, režisérky titulu a šéfky činohry Jihočeského divadla, zatím není v plánu a zájemci představení uvidí až naživo. „I když všechno se stále vyvíjí,“ připouští.

„Na začátku jsem seděl s otevřenými ústy – je to jako sen, když autor spatří postavy, které se zrodily v jeho hlavě, postavy mají tvar a hlas, z těch písmen najednou vyskočily, žijí,“ má radost Jan Štifter. „Jen mě mrzí, že je teď nikdo neuvidí, myslím, že budeme čekat na otevření divadel do léta,“ říká na závěr.