V Horké vaně připraví i lavor a ručník

Za tři dny bude napuštěná. Ondřej Doležal, ještě loni kavárník z budějovického klubu Solnice, otevře tuto středu v České ulici novou scénu. Dal jí název Horká vana. Chce navázat na sedmiletou existenci Solnice, která v prosinci definitivně zavřela. V prostorech, kde dříve sídlilo knihkupectví Tyché, bude provozovat kavárnu a klub pro komorní kulturní akce. A přízeň múz si pojistil: sídlí totiž v čísle popisném sedm.
„Je málokdo na světě, v kom horká vana vzbudí nevoli,“ říká třicetiletý rodák z Hradce Králové, absolvent herectví na DAMU, jenž 'má rád tatarák a Beatles'.

Kdy vás napadlo, že otevřete nový klub?
Když bylo jasné, že Solnice bude končit, tak jsme vymýšleli, co dál. A napadlo nás najít jiný prostor. Udělali jsme občanské sdružení Nová Solnice a hledali. Zjistili jsme, že ten〜hle prostor je volný a že patří městu, tak jsme dali žádost na radu města, ta to jednomyslně schválila a od té doby to připravujeme.

Jaká bude programová náplň?
Chceme pokračovat v dramaturgii Solnice. Ale s tím omezením, že už nejsme v Solnici, kde nikdo v okolí nebydlí. Budeme se snažit co nejméně rušit nájemníky, což znamená, že budeme muset opravdu končit s hlučnějšími akcemi v deset hodin večer. Ale jinak by měla být ta náplň podobná: koncerty, divadla, výstavy i přednášky. Všichni ti, co za ta léta v Solnici vystupovali, se nám už ozývají, že by rádi pokračovali i tady.

Otevřete 2. února okolo 18. hodiny. Kdo se tu představí jako první?
Otevřeme netradičně vernisáží Báry Kratochvílové z kapely DVA. Vystaví své obrázky, které si různě po šňůrách kreslí do deníčku. Potom 3. února bude oficiální otevření a 4. února zahraje kapela Taliesyn, keltská hudba, to bude vstupné zdarma, protože půjde o slavnostní otevření pro veřejnost.

Na místě vašeho klubu sídlilo dříve knihkupectví Tyché. Dnes ale prostor vypadá úplně jinak. Rozdělili jste ho na dvě části…
Chtěli jsme udělat kavárnu, která by se nemusela pořád stěhovat jako v Solnici. Bude kuřácká, taková klasická. Zdá se mi, že v Budějovicích chybí staromilská kavárna, kde se kouří u kafe. Vedle bude nekuřácký sál, plánujeme tam pohádky pro děti. Tam, kde je pódium, bude přes den dětský koutek, protože v našem věku už mají všichni děti.

Sedíte zrovna na krásném sofa vínově červené barvy. Čím vším interiér zútulníte?
Sofa je asi sto let staré, nevím, jestli ještě další podobné seženeme. Ale určitě tady budou koberce. Kvůli jménu Horká vana se snažíme vše směřovat k té koupelně, takže tady bude i sofa, které vyrábí kovář z vany, to bude takový symbolický artefakt. A potom nějaké mozaiky. Jinak dřevo a kámen, nestárnoucí klasika.

Jak jste vlastně přišli na název Horká vana?
Název Horká vana jsem vymyslel asi v 15 letech, kdy jsem přemýšlel o tom, že bych měl jednou kavárnu a jak by se mohla jmenovat. Je málokdo na světě, v kom horká vana vzbudí nevoli. Říká se: do vany a spát, tak doufám, že lidé budou chodit do Vany a spát.

Takže návštěvníky obrazně i skutečně pohoupáte na vlnách?
Žena dokonce plánuje, že člověk si zde za nějaký symbolický peníz koupí lavor, teplou vodu, dostane ručník a bude si moci umýt nohy.

Poslech koncertu s nohama v lavoru, to zní dobře. Máte ještě nějaký záměr, jak rozpracovat vlnku, která tvoří i logo klubu?
Vlnka bude provázet grafiku a design. Na barech uděláme k logu tematickou mozaiku. Já jsem si všiml až později, že když se slova horká vana dají dohromady, tak z jejich prostředku vzniká káva. Mám taky výborného spolužáka z DAMU Pavla Kodedu, který logo vytvořil, teď pracuje na hravém webu. A bude tu vana.

Jakou kapacitu klub vlastně má?
Pódium bude o něco menší než v Solnici, 3x4 metry, opravdu na komornější věci. Do sálu se pohodlně na židle vejde asi 95 lidí, kdybychom potřebovali, uděláme ještě jednu řadu, takže přes sto míst na sezení. Na stání to bude také něco okolo stovky, což se víceméně blížíme Solnici. Dramaturgicky komornější věci, trošku zklamu hardrockery a bigbíťáky, velká basová komba asi před nájemníky neprosadíme. A chceme s nimi mít dobré vztahy, takže rozhodně nebudeme nikoho dráždit.

A nebudete s nimi mít problémy kvůli tomu, že klub není odhlučněný?
Zadávali jsme zvukovou studii a podle ní vyšlo, že ten dům je tak dobře starý a postavený, že by to mělo zůstávat všechno v našich zdech. A byl jsem až překvapený, že můžeme mít do té 22. hodiny až 80 decibel u reprobedny. S tak velkým hlukem ani nepočítáme, protože ten prostor je komorní a lidi by z toho bolely uši. Když jednáme s hudebníky, tak jim to i říkám, ať počítají, že pojedou na polovic, než jsou zvyklí v nějaké hale nebo sokolovně. A každý to chápe.

Jak se tedy chcete profilovat? Na koho se vy osobně těšíte?
Rozhodně chceme navázat na pohádky ze Solnice, to je nabídka pro rodiče s dětmi, s tím mohou u nás vždy v sobotu ráno počítat. Je to prostor města, takže hodně budeme spolupracovat s ním, pokud bude mít zálusk na něco kulturního. Další nápad byl udělat cimbálovou muziku: v Budějovicích hodně chybí, pokud chodí člověk na cimbál, tak je to vždy nějaká firemní akce, ale my to chceme pro veřejnost, líbilo by se mi to s nějakým tematickým vinným večerem. Budou pokračovat přednášky, dojednané máme Bez vytáček o křesťanství. Určitě už v únoru bude divadlo Arte della Tlampač, protože jeho člen Tomáš Plhoň je i v našem sdružení. A Bohemia Jazz Fest s námi předběžně počítá jako s jednou ze scén.

Kolik akcí do měsíce budete dělat?
Čtyři pohádky, jednou týdně koncert a plus do toho ty menší, takže to vychází na 12 – 15 akcí do měsíce.

Ze staré Solnice je tu jednak 60 židlí a jednak cedule, která visela na domě. Jaký s ní máte plán?
Cedule je artefakt, který chceme zachovat kvůli povědomí o tom, že nějaká Solnice byla. Teď to ví každý, ale za pět let to může být jinak. Bude tady viset, protože pokračujeme…