Na cesty do táborského husitského podzemí jsem se vypravoval ve svém rodném městě už od dětství. Přijal jsem proto nabídku podívat se, jak to vypadá v jedné, na hrad Kotnov přilepené budově, která se během těchto měsíců postupně mění na music club.

Hluboké místnosti s vysokými stropy, kamenné zdi, ze kterých vystupuje cihlová nástavba s klenbami.
Zatím zde vládnou muži v zelených montérkách, kteří sundavají lešení, dodělávají dámské i pánské toalety a připravují místnosti, kde se za pár týdnů bude tančit, pít a zpívat.
Kde bude od ledna hrát disco a kde se lidé dočkají i operních árií nebo koncertů. Kde budou pátky a soboty rezervované jen pro ty, kteří se koncem týdne přijdou pobavit.

Tak vzniká nový music club Kotnov, který podle slov průvodkyně Petry Motyčkové, zastupující investory, bude ten nej.
Koberce, zlatý třpyt, diamantový odlesk, rukopis módního návrháře Josefa Klíra, muzika a dokonalé tváře i těla minulých a snad i budoucích miss.
Nahoře nad klenbami, které chytají dech staletí, jsou rozprostřeny v nádherných síních, odkud je vidět v korunách stromů ukrytý poutní kostel Klokoty, zrcadla, pohovky, křesla i fotografické obrazy, které za čtyři měsíce budou vábit do podzemí.

Ještě není čas na návštěvu, to jenom Deník měl tu jedinečnou možnost, aby se podíval tam, kam se ostatní teprve chystají.
Ti, kterým je tento svět vlastní, se mají na co těšit. Až půjdete ulicí z náměstí dolů ke Kotnovu, všimněte si, zda nejsou pootevřené plechové dveře podlouhlé budovy, která končí hradem Kotnov. Možná budete mít štěstí a uvidíte, jak právě do podzemí vlétl anděl. Nebo andělé, kteří jsou symbolem nového klubu. Nechme se překvapit. A v lednu uvidíme.