První premiérou letošního kalendářního roku je pro českobudějovický soubor Kabaretu U Váňů hra Ostrov Dynamit, která přináší hned dvě novinky najednou. Jednak kabaret opustil dlouholetou, zaběhnutou šňůru repertoáru z dílny svého kmotra Jiřího Suchého a zvolil titul sice o něco starší, ale stejně populární dvojice – Voskovce a Wericha, a jednak se ve hře objevuje nebývale početná herecká sestava. Pravidelný návštěvník pořadů tohoto vytrvalého souboru pak zaznamená na jevišti i nové tváře, což je příjemným zpestřením, zejména díky omlazení souboru.

V nápadité režii Edy Váni s choreografií Pavly Nýdlové, která se svým tanečním divadélkem spolupracuje s kabaretem již nějakou dobu, se v novince představí celá herecká jedenáctka. Tu tvoří Ondřej Scheinost, Pavla Šafaříková, Marie Bauerová, již alternuje Olga Lejčková, již tradičně pak Jiřina Váňová, Michal Kopecký, Jiří Hruška a Marie Matějovská. Léty prověřená klasika písní Jaroslava Ježka, jež prostupují celým představením, dala ve hře prostor tříčlennému sboru ostrovanek nebo lodníků v podání Petry Doktorové, Denisy Holečkové a Lenky Kozákové, kterou střídá Pavla Nýdlová.

Humorné narážky

Netřeba dodávat, že hru jako obvykle dotváří autorské textové vsuvky Edy Váni. A za samostatnou zmínku stojí komediální výkon Michala Kopeckého, který se již stačil v souboru zabydlet. Díky svému osobitému pojetí dokázal v nelehké roli Dolgobradova nejen herecky zazářit, ale ještě získat spontánní přízeň publika.    

Hned úvodní scény nasadily laťku hodně vysoko. Text hýří vtipem, humornými a dvojsmyslnými narážkami natolik nadčasovými, že plně postihují současnost, repliky jsou plné alegorií, odkazů a aktuálních hlášek. Typické pro Voskovce a Wericha, ale i pro Edu Váňu je potom hraní si se slovy, doslova ekvilibristika s tím, co přebohatý slovník naší mateřštiny skýtá. Svůj podíl na jiskřivém nástupu má nepochybně jak autorský vklad, tak herecký projev Edy Váni. Ale také svérázně pojaté taneční kreace domorodek v nápaditých, květinami ozdobených kostýmech anebo pak v mužském provedení lodníků umocňují komediální ráz představení a dodávají mu skutečně kabaretní šmrnc.

Některé výstupy jsou těžkopádné

Mírně hluše a poněkud těžkopádně však v kontrastu s tím vyzněly některé z dalších výstupů, které nepochybně dopilují do výraznější podoby následné reprízy.  Doslova profesionální pohotovost však při premiéře prokázal Eda Váňa, který pohotovou a vtipnou improvizací zachraňoval výpadek paměti svého hereckého kolegy. A to natolik skvěle, že se někteří návštěvníci dokonce domnívali, že to vše do scénáře původně patřilo.

Přesto se ale divák výborně pobavil, v gejzírech smíchu zapomněl na starosti všedního dne a odcházel spokojený a dobře naladěný. Hra totiž, tak jako vždy u V + W, má přes svoji zdánlivou dějovou jednoduchost i nesporný filozofický podtext, publiku sdělovaný nenásilnou formou s hravou nadsázkou. A to je pro letošní repertoárový výběr Kabaretu U Váňů zase jedno plus navíc.             

Možná to zní již jako ohraná deska, ale já se pokaždé znovu skláním nad skutečností, že i v dnešní době, o níž se tvrdí, že ji dirigují peníze, se najde skupina nadšenců, kteří se na úkor svého volného času (a není ho rozhodně málo) věnují divadelnímu koníčku bez výhledu na zisk či velkou slávu. Už tenhle fakt sám o sobě si jistě zaslouží potlesk přímo na otevřené scéně.